Lítám + Málo mám + Dotknou se nás + Mrtvej + Barevné město

Tahle pražská kapela se jmenuje Five O´clock Tea a mě se líbí především jejich druhé album "Třeba se najdou" z roku 2009, doporučuji poslechnout celé. Ostré, podladěné kytary, které smrdí nu-metalem, skvělé melodie, impozantní souhra ženského a mužského vokálu. A především, texty o něčem. Užijte si je…

---

Jak se žije ze sexuální aberací?

Logicky, poprvé jsem si toho všiml někdy v pubertě, mohlo mi být 15, 16 let a nemusím vám jistě říkat, že to byla doba prvních sexuálních pokusů a erotických zážitků doprovázená občasnými návštěvami videopůjčoven. Ano to bylo v době, kdy jsme ani nevěděli, že už za pár let uvedou japonští šikulové na trh placku podobnou známému cédéčku a že se to bude jmenovat dévédéčko a budou se z toho moci pouštět video záznamy, jakožto i erotické. Na to jsme tenkrát mohli zapomenout, nebylo zbytí, než si vystačit z videokazetami, čili véháeskami (VHS). Video jsme doma měli, to nebyl problém a půjčovné za kazetu bylo 30 korun za kus, čili dostupné i pro chudé žactvo a studenstvo. Navíc, když jste si půjčili videokazetu v pátek, mohli jste ji za stejnou cenu vrátit až v pondělí, což skýtalo obrovskou výhodu v tom, že lecjaký rodič odejel o víkendu na chatu, či za vašimi prarodiči, nebo jiným příbuzenstvem a vám zanechali volný byteček, který se na pár hodin stal svědkem menší, případně i větší kalbičky, kde bylo sezváno nejbližší kamarádstvo obého pohlaví. Důležité bylo zajistit dostatek alkoholického pití, zásobník od CD naplnit oblíbenou hudbou a mejdan mohl začít.

Když byla zábava v plném proudu, byl čas na "náhodné" zapnutí tele bedny třeba jen bez zvuku, kde se jako "omylem" objevila kopulující dvojce, případně trojce, nebo dokonce i skupinka lidí. "A jééé, co to tam ty lidičky dělají?" neslo se místností a to už každý pokukoval po nějaké té slečně, jestli by byla ochotna alespoň se bavit na "nešťastnou náhodou" vysílané téma. Základem ovšem bylo si předem proklepnout pozvaná děvčata, zda to nejsou netykavky a husičky, které se hned urazí, případně vám zahrají bandurskou, v nejhorším případě vám i jednu ubalí. Většinou to byly kamarádky, nebo kámošky kámošek, aby bylo všem zúčastněným jasně známo, o co jakože jde. Však to znáte. Pak se už dalo různě špekulovat a každý si hledal nějaký ten volný prostor, kde by si mohl se svolnou slečnou pohovořit, tak nějak beze slov, komunikovat dotyky a usmálo-li se na adolescenta, jehož obličej "zdobilo" acne vulgaris i trošku toho štěstíčka, tak i zaskórovat. Jednou se zadařilo, jindy ne, takový je život. V neděli ještě před příjezdem zrekreovaných rodičů a poté, co jste s maximální námahou a úsilím, byť marně a nedostatečně uklidili veškerý ten bordel po oslavě, mohli jste onu videokazetu, případě kazety zkouknout ještě jednou, důkladněji, sám a potěšit se pomocí ipsace daným erotickým příběhem.

A právě tenkrát jsem si během osamocených hrátek všiml, že se mi to líbí. Co, ptáte se? Někteří už možná tušíte (ano, vy co čtěte ty moje prasárny v rubrice XXX). No zkrátka a dobře, tenkrát jsem si všiml, že erotický akt je pro mě zajímavější a vzrušivější, mohu-li u ladné pornoherečky sledovat kromě jejich koziček a pičky i její nožičky. Líbilo se mi, jak je různě roztahuje a především, jak pracuje s prstíky a s nártem. Jak prstíky choulí jakoby do pěstičky, když je hodně vzrušená, případně prožívá-li orgasmus, nebo jak je naopak od sebe roztahuje. Uvědomil jsem si, že mě to rajcuje. Později jsem z jakéhosi odborné publikace (rozuměj porno časopis) zjistil, že je jedná o parafilii zvanou foot fetišismuš, čili sexuální zalíbenost na pěkné, ženské nohy. Přiznám se, že mě tato skutečnost ani moc nevylekala, neb jsem podrobným studiem později odhalil spoustu dalších a daleko divnějších deviací a úchylek. Zjistil jsem totiž, že člověka mohou třeba přitahovat lidské zvratky, či výkaly. "Tak to jsem jako milovník nožiček dopadl ještě parádně," řekl jsem si s úsměvem na rtech. Následně jsem si také prožitými zkušenostmi uvědomil, že má aberace na nožky není úplně fatalní, že nejsem magor, který obdrží erekci pokaždé, kdy si před ním holka sundá fusky. Tak tomu skutečně není. Jako vysvětlení připojím klasické dělení mužů na horňáky a dolňáky, čili muže, kteří dávají přednost buď ženským prsíčkám, kozičkám a melounům, nebo bochánkům v podobě většího, či menšího zadku, tedy prdelce. A potom jsou zkrátka ještě fajnšmekři, kteří obdivují nožky. Jde jednoduše o to, že když jdu v létě po ulici a vidím nějakou dívku, která mi připadá hezká, kouknu se na její nožky, jestli má nalakované nehtíky, jakou barvou (černou mám nejradši), případně má-li nějaké ozdůbky v podobě prstýnku, řetízku, nebo třeba tetování. Rozhodně nečumím všem ženám po nohách, jen těm, které mi připadají přitažlivé. A nebojte se, na kozičky a na prdelku se podívám také a rád. Ty nožky, to je takový bonus, třešnička na dortu, by se dalo říct. A navíc, má to jednu neskutečnou výhodu. Když civíte ženě na prsa, či na zadek, jste okamžitě nápadní, jak estébák za Havlem, ale když máte sklopený zrak až dolů, vypadáte, jak nevinný jelimánek a nikoho nenapadne, že máte erekci, jak teenager před dámskou šatnou.

A navíc, touto roztomilou zvláštnůstkou trpí i jeden můj oblíbený režisér a není to nikdo menší, než Quentin Tarantino. Copak jste si nevšimli, že jeho filmy jsou plné foot fetish záběrů? Ha Pulp Fiction, Jackie Brown, Od soumraku do úsvitu o Auto Zabijákovi škoda mluvit, tam jsou nožky prakticky furt (viz. fotogalerie pod článkem). On je prostě úžasný a myslí na své fanoušky, kluky úchylný, však on je taky pěkný uchyláček, jinak by netočil takové skvosty. A kdo jiný si asi nechal v restauraci nalít šampaňské do střevíce Umy Thurman?

A jak se tato odlišnost projevuje v intimním životě? To pochopitelně závisí na ochotě partnerky, se kterou žiji. Některé ženy, či dívky mají rádi, když se muž při milostných hrátkách věnuje i jejím nožkám, jiným to vadí, nepřipadá jim to moc erotické, u dalších je třeba potíž v tom, že jsou příliš lechtivé a jakékoli dráždění v oblasti nohou je uvádí do stavu šíleného smíchu, následně se pak milování mění spíše ve srandovní skeč. No co, člověk se alespoň zasměje a pobaví. A jsou i ženy, se kterými se tato aberace provádět nedá s důvodu jejich fobie. Skutečně, moje bývalá spolužačka má na nohy nefalšovanou fobii, při pohledu ať už na vlastní i cizí nohy se jí dělá zle a je jí na zvracení. Stříhání nehtů musí řešit pedikúrou, u které si čte nějaký časopis. Partnerky si ale rozhodně nevybírám pod vlivem ochoty přistoupit na nožičkové hrátky, ale pokud je dívka, se kterou žiji ochotna sdílet tyto radovánky, je to příjemné plus. A jak to tedy probíhá. Nutná je pochopitelně pravidelná hygiena, když vám přijde selka s pole, těžko ji budete olizovat nohy, že? Ba ne, teď vážně. Hygiena je přece důležitá při každém druhu sexu. Je to tedy velmi jednoduché, však to znáte. Oba se vzájemně omyjete, vykoupete, utřete a vaše milá si pak před vás sedne a nožkama vás začne hladit nejprve na vašich nohách, od kolen jede výš, po stehnech až k vaší chloubě, se kterou si pak hraje, laská ji chodidly a masíruje prsty tak dlouho, dokud nejste krásně ztopořen a dokud se nezablýskne kapička touhy, která vyteče z ústí vašeho žaludu. Ona jí blaženě a láskyplně šetře svými prsty a dráždí vás dál, dál a dál…

Takže, jak můžete číst vážené blogerstvo, žít se sexuální parafilií není žádné peklo a já myslím, že sáhnete-li si do svědomí, určitě tam nějakou tu úchylku naleznete. Erotika a sex je přece tak krásná věc, že je nutno ji ochutnávat plnými doušky a dle svých potřeb. A co vy, dohnala vás nějaká aberace?

PS: Vážené dámy, ženy a slečny. Jestli mi chcete udělat radost a jste ochotni rozšířit moji sbírku fotografií ženských nohou, budu vám vděčný, když mi pošlete fota vašich nohou na můj email. Jsem zvědavý, jestli se najde nějaká odvážná. PÁNOVÉ, VAŠE HNÁTY MĚ OPRAVDU NEZAJÍMAJÍ, NEPOSÍLAT.

Hříšníkovo Adieu!

S falešně blaženým úšklebkem stýskám si v ghettu,

přátelíc se na tykačku s vlastním strachem,

podávám si vroucně ruce s jeho pokrevní sestrou zbabělostí.

V šepotu své vlastní neopodstatněné hrůzy,

honím své bezvládné ego, seč mi síly dovolí,

však bezúčelně a bez výsledku,

plazím se po břiše ze zduněnou hlavou,

chtěl bych být zas v oblacích, nikoli pět metrů pod zemí

s miliardou prašivých pocitů, s nichž si jen stěží vybrat, neb

jeden je větším stihomamem oproti druhému.

Království se zavírá, vyprodáno jest,

na kopečku ještě možno viděti zlotřilé lokaje,

co sudy vypili až na samé dno a teď se potácí

vstříc vlastní drzosti, soucitu nemaje.

Daruji vám všechny své city, chci jich být prost,

svážu vám je do úhledného ranečku, aby nesly se vám lépe.

Proč ze srdce bolavého vyvěrá veškerá špína tohoto Grimoáru?

Špína, co čpí a v nose pálí, až z očí derou se slzy a

spát se dá pouze ze setrvačnosti, k tomu jen na kavalci,

o posteli s baldachýnem nechte si zdát, vážený a sváteční hoste.

Rezignovaně a netečně šňupu apatii ze zlaté dózičky,

unaven vyumělkovanými emocemi,

které mi byly naordinovány už z rána,

to ještě Slunce šplhalo se na svůj nebeský podstavec,

doprovázené švitořivým popěvkem nedočkavých opeřenců,

co o volnosti nemusí jen snít, kdežto mají křídla, stejně tak jako

Cherubové, vesmírní futuristé, co zvou mě na věčnou pijatiku

za účasti řinčivých a muzicírujících lunatiků a

s houfem protřelých, lačných a zkušených kurviček,

co s hrdostí se postarají o muže a jejich žaludské spodky.

Nežádám Boha o milost, ježto nerad stojím v davu,

pyšné kostely a katedrály jsou na mě příliš nobl,

raději v ústrety vydám se vlaku, co šine se kamsi,

již ho slyším zpívat jeho drncavý protest song,

ten bez okolků pomůže mi od bolestí s žití,

prosím ponechte zbytky skeletonu mého ležeti u trati,

nechť mají mrchožrouti pro jednou vydatnou stravu.

KRMENÍ POVOLENO!

Divadlo

UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, PŘÍPADNĚ BOJIÍŠ-LI SE RIZIKA, ŽE BY TĚ TENTO ČLÁNEK MOHL PODNÍTIT K MASTURBACI, NERISKUJ PROSÍM ČETBU TĚCHTO PERVERZNOSTÍ PROTKANÝCH SLOV A JDI SE VĚNOVAT ČINNOSTI JAKÉKOLI, LEČ JINÉ.

Vcházím do divadla. Procházím temnou chodbou a vzápětí se ocitám ve zvláštním sále. Je to soukromé představení, takže tam jsem sám. Na rozdíl od jiných divadel, zde není odděleno jeviště od hlediště. Posadím se do křesla a hledím před sebe na obrovskou postel, vedle níž se nachází prapodivná konstrukce, na které jsou zavěšena pouta. Nalévám si připravené pití a nedočkavě a chtivě se těším na následující představení, jehož hlavní hvězdou budeš ty, hvězdo jasné spanilosti. Netrvá dlouho a představení plné chtíčem provoněných kouzel a kejklí začíná. Sálem zní temná, dusavá, zároveň však melodická hudba, která umocňuje už tak mučivé napětí, které mnou proniká. Místnost zlehka zahaluje mlžní opar. Na jeviště vcházíš ty, respektive si přiváděna doprovodem v podobě páru mužů, kteří dnes mají tu čest vzít tě do sexuálního ráje a strhnout tvé hladově toužebné tělo do spárů omračujících, ohlušujících a ohromujících vln tělem zmítajících orgasmů. Jsi přiváděna zcela nahá, tvé dokonalé a chtíčem ovládané tělíčko zdobí pouze řetěz, který tě obepíná jako had, jenž hledá svojí nevinnou oběť. Na nohou máš černé, vysoké kozačky na podpatku. Tvoje kundička je dokonale vyholená a její připravenost k milostnému aktu je propagována slastným nápojem, který se z ní line. Jsi ta nejkrásnější otrokyně, která se kdy mohla zrodit, svého osudem předurčeného daru si bezmezně vážíš a ses na sebe náležitě pyšná. Pánové jsou taky nazí. Jejich penisy zdobí mohutné erekce. Přivedou tě a ruce ti nad hlavou přivazují k té podivné konstrukci, načež tě berou, každý za jednu nohu, vyzvednou tě za ně a roztáhnou ti je, čímž absolutně odhalují vášnivost tvé zaplavené lasturky. Jeden z nich ti roztáhne závojíčky, což stupňuje tvoje vzrušení, a když ti začne masírovat tvůj citlivý pahorek, tvé tělo se rozechvěje bouřlivou dávkou rozkoše. Zakláníš hlavu a z tvých úst zaznívají první milostné steny. Je jasné, že vůně, která sálem prostupuje, pochází právě z tvé bezedné studánky, která je hbitě laskána prsty tvého dnešního společníka, druhý tvůj společník ti právě masíruje kozičky, mačká a štípe tě do bradavek, což ti přináší bezednou slast. Netrvá dlouho a ty žádáš své pomocníky o to, aby obdařily tvojí již maximálně rozžhavenou pičku přítomností svých erektovaných penisů. Nejprve je ale třeba zcela obnažit tvůj klitoris, jehož ztopoření je unikátní. A už se ten rarášek sídlící na tvém pahorku lásky usmívá od ucha uchu, neb je mu věnována patřičná a náležitá pozornost. Tvá mysl již míří k oblakům nebeským a tvé božsky krásné tělo se tetelí rozkošodárným blahem. Pak už nic nebrání tomu, aby tvůj kumpán učinil to, co je důvodem dnešního představení. Jeho vzpřímený pták vniká do tvého mokrého klína s naprostou samozřejmostí, tvoje tělíčko pyj vyloženě vtahuje a vnímá ho jako vlastní a nedílnou součást. Zatímco tvůj první gigolo rajtuje v tvé šťávičkou zalité mušličce, druhý tvůj blahobytel se věnuje tvým majestátným a přenádherným nožkám, nejprve je osvobozuje z tenat kožených kozaček a tak konečně můžu spatřit to, co je ozdobným symbolem tvé krásy. Tvůj kotník zdobí řetízek, který je kolem něho obtočen, a tvoje prstíky jsou dnes nalakovány uhrančivě černou barvou, což jim přidává na půvabu. Zatímco si oddaně šukána, tvůj druhý těšitel ti s pečlivostí Ferdy Mravence hnete prsty a olíbává ti nárt s láskyplnou zručností. Tvoje tělo se tone a topí v pocitu vesmírného štěstí, které pomocí tvé, pudem zajaté kundičky ochutnává sílu prvního orgasmu. Křeč, která ovládne celou tvou existenci, je nepopsatelná. Sténání vycházející z tvých úst je tou nejrozmanitější a nejzvučnější písní, která kdy byla složena. Vstávám s křesla a jdu vstříc vašemu sexuálním bohům odevzdanému konání, což mi skýtá možnost spatřit každý detail tvého dokonalostí ovládaného těla, podívám se ti do očí a vidím snad ještě větší žízeň po orgasmu, než si měla na začátku představení. Je jasné, že počet tvých orgasmů bude nevyčíslitelný. Vidím také tvoje nožky, prstíky, ve kterých v křeči doznívá vlna právě prožitého orgasmu. Tvoji sexuální oddanci tě nyní rozvazují a v náruči tě přemisťují na širokou postel, která se posléze stává němým svědkem rozpoutaných orgií, jejímiž hrdiny jsou dva ztopořené penisy a především tvoje čerstvě zaplněná studnička, jejíž milostný sirup tryská na všechny strany a jejíž vůně je slastně omamná. Na paškál si tě teď bere druhý samec, vniká do tebe zezadu a přitom ti chytne za ruce, které mu podáš za svými zády a ty se prohneš jako háravá lvice. Jeho penis svíráš svým klínem, zatímco druhý pyj máš právě v ústech. Saješ ho, smyslně ho olizuješ a zpracováváš jazykem, ochutnáváš láskyplně náplň své dírky nekonečné touhy, jeho majitel se nato chopí tvých vlasů a zatahá za ně, přesně v ten samý moment ti začne přirážet do pusy a to stejným tempem, jakým jeho kolega zaplňuje tvoji blahem zachvácenou broskvičku. Rozpoutané orgie snad nemají konce, já všechno sledují s minimální blízkosti, mám vás jako na dlani. Střídáte polohy a ty střídáš milence pravidelně a spravedlivě. Stíráš svojí rosu z jejich ptáků a už se těšíš na příval jejich orgasmů. Už se to blíží, ležíš na zádech, jeden milovník ti dráždí naběhlé bradavky, zatímco ty ho kouříš a druhý lover utěšuje tvé honosně krásné nožky a dychtivě se přitom honí. A je to tady, otevíráš pusu, protože vidíš, že záškuby, které otřásají mužským falusem, znamenají příval horkého spermatu, který už dopadá na tvůj jazyk a obličej. Ty ho labužnicky ochutnáváš a hraješ si s ním. Teď už jen zbývá zkrášlit ti stejným způsobem i tvé, a mnou oddaně milované nožky. Stává se tak, dokonáno jest, boží záměr byl do důsledku vykonán. Výrazy vašich obličejů a slast sálajících z vašich těl mluví za vše. Stojím před vámi a omámeně tleskám a skanduji. Bylo mi dopřáno být svědkem tak výjimečné události, jejímž hlavním motivem byla tvá neutuchající krása.

Za zvuků přírody

Za svitu luny v lůnu tvém vězím přemítaje o Bohu,

přirážím a tvá kunda polyká můj falus,

tak hltavě, až jí tečou od pusy sliny tak husté,

že i pes Pavlovova je neměl takové, když studovali jeho reflexy.

Ležím na tobě, kmitaje a vnikajíc skrz tvoje

chtíčem zmáčené pysky, tou svatou bránou, co jako

Moloch spasí mě na počkání, pak budu spasen já,

jsa osvobozen od další dávky ejakulátu,

darovanou v trysku hebkosti tvého líčka.

Tak si vilná, po chtíči hladová, přesto nevinná,

andílku,

jak antikrist, co s Boží umanutostí po pravdě prahne,

po pravdě, která podobá se

Satirikonu a voní směsicí spermatu a poševního sekretu,

směsicí, jež symbolizuje lidskost, jako věc

primární, ve své mezihvězdné podstatě,

lidskost důstojnou,

nezesměšněnou,

netabuizovanou,

takovou, která se nehrbí před

pokřivenou moralizací krátkozrakých předsudků,

nabiflovaným studem a plachostí, která nám byla

do mozků vražena pomocí otráveného šípu, jenž zove se

propaganda slušnosti, či náboženské rádoby střídmosti, všemi těmi

aspekty, které se Světem šíří rychleji, než mor

sezdány ruku v ruce se strachem z vlastního já

a církevními dogmaty, které páchnou,

až se z toho chce zvracet.

Nyní je z tebe žena, sic jen kapek pár v barvě,

co život značí, ukáplo ladně na palouček,

lože naše hříšné, když za zvuků přírody zabil jsem tvé dětství,

hned vzápětí setnu hlavu i tvoji ženskosti čepelí nože,

zvrhlého Serafa, bodnutého přímo do středu terče.

Krvavá růže již smáčí tvou vykasanou řízu, to v místech, kde

srdce tvé zmůže se už jen na pár stahů,

mok horký a rudý barví stébla a stvoly zeleného koberce

zdobeného vytříbenou flórou, na kterém vyhasne tvoje

JÁ,

to pro krásu, která ti byla dána v tak neprozřetelné míře, jenž

JÁ neunesu,

mučen představou, že by vůně tvá mohla těšiti jiného.

Hledíc mi do očí teskných, zříš slzy mé kanout a žhnout,

vplétati se horkými paprsky mlčícího svědka,

majestátného Měsíce do látky tvé zrudlé řízy.

Ponurost v mých očí je výmluvným gestem

rozštěpenosti

mé zpustlé a neukojitelné duše.

Tak sbohem má drahá, tajnosnubně spanilá a hříšně líbezná.

Má milovaná a jediná.

Už zítra mě budou soudit, dámy a pánové,

samozvaní mravokárci, co o zlobě osudu nemají

ani šajn.

Souditi mě mohou, viník však zůstane

nepotrestán,

neb činy mé jsou pouhým groteskním zrcadlem veškerých

zvrhlých skutků a činů lidské společnosti, neb

právě společnost proměnila mě v ZABIJÁCKOU STVŮRU.

Pro S.

Roe-Deer + Khoiba + Luno

Další zpěvačkou, kterou vám chci představit, je Ema Brabcová. Když začínala s kapelou Roe-Deer, byla ještě náctiletou. Dnes je vdaná, vychovává děti, ale zpívat nezapomněla, jak dokazuje ze skupinou Luno. Vychutnejte si hlas této zasněné, charismatické zpěvačky.

LDN

Skelné pohledy, ve kterých se pod

mlhovitou vrstvou trpkých slz na první pohled

nevinně mihotají snad už jen

tušené střípky dnů

dávno prožitých, časem zakonzervovaných jako

v plechovkách od plesnivých kompotů,

na které si stařík už jen letmo vzpomene

a hloubá nad tím,

zda právě vytrysknutý pramínek myšlenek

je reálnou vzpomínkou,

či pouhou přetrženou šňůrkou

obalenou do snů namočených korálků,

memorálků, které se mu v mysli kutálejí sem a tam

takovou rychlostí, že se tu jeden korálek zakutálí,

tu po druhém je veta,

to když, hlava už holt neslouží,

tak jak by měla.

To jen ten šibalský rarach ví,

kam se ty zatracené a ztracené memorálky poděly,

jaký čert je postupně, či najednou

rozhodil, když přetrhl režnou nit,

která je držela pospolu,

pěkně jednoho vedle druhého.

Ležíc na sterilním, nemocničním lůžku,

které ho dokonale a jednou pro vždy

odsterilizovalo od života, který žil snad naplno,

byť spoustu šancí promarnil.

Tolik krásných žen,

co nestihl políbit, či je pomilovat tak,

aby na něj vzpomínaly jen s úctou a

horoucí rozkoší protkanou láskou,

ale těch dam, co je směl takto obdarovat,

rovněž málo nebylo,

dnes mu zvony zapisují osmý křížek,

ale ještě před pár lety

to byl elegán, co s grácií a uhrančivým šarmem

dvořil se dámičkám první jakosti,

jejichž krása byla pověstná v širokém okolí.

Však také nemeškal a zplodil tři syny a dcery hned dvě,

teď ale nehnutě leží v pokoji?

Co v pokoji?

V čekárně na smrt, kde vrhcáby o život se hrají,

to když ta coura s kosou přijde si pro někoho

a že mrcha chodí kakraholte hodně často,

servítek si nebere a hned ode dveří

hlásí s pitoreskním úšklebkem na rtech,

pro koho, že si přikvačila tentokrát

a jít se s ní musí, to bez vytáček,

hele ze zubatou se fixumvérum nesmlouvá,

na to zapomeň kdys lázeňský šviháku.

Ta čekárna na smrt je neútulná,

smrdí železem, ze které jsou lůžka ukována,

to jediné, co eldéenku zdobí.

Na co komfort páprdové?

Stejně to máte za pár,

jo vážený kmete, život je pes,

co umí rafnout tak, že už pak nepustí a nezbývá,

než se loučit a pak už jen

pozdravy po větru poslati, radši dnes

ještě plácnete sestřičku po prdelce,

ona bude jistě svolná, ježto má v srdéčku spousta lásky

a doma přítele, který jí pravidelně šuká tak festovně,

že ona u toho slastí přede, jak klubíčko koťátek.

Tak ji plácnete,

ať si ještě naposledy užijete,

zítra si pro vás přijdu a

šup s vámi do truhly,

případně pod plamenem do urny,

to záleží na tom, co si milostivý vašnosta bude přát,

jo s tím se nedá nic dělat, o tom žádná,

mám to tu zapsané v lejstrech a na smrt já mám glejt,

neb nebožtíci jsou moje ryta.

Přece tu nebudete ležet věčně,

v té kobce, co jí LDN říkají,

pche horší, jak šatlava

kde zombie se scházejí a ze staženou prdelí

vartují na můj pokyn,

bez úsměvu, oči v sloup, za kterými se

všechny ty memorálky už poztrácely a zakutálely.

Tak pane, nebudeme to protahovat

A JDE SE.

Slovní ipsace, aneb nedokonalá půlpinda, co měla být původně půlkruhem

Ach,

těžko já

vám povím,

jak strašlivě moc

je mi teskno a duše

má se souží, viděti vás vy

věčné služebnice, otrokyně vždy

poddajně a věrně, ač bezmyšlenkovitě

sloužící své paní, či pánovi za každé okolnosti

v naprostém parnu i v zimě, ze které se tají dech a

zebe, až mráz zalézá za nehty a kouše, jak klubko zmijí

jedovatých a hejno vzteklých štíru smrtonošů, co hrozivě a

hrdě mávají svým telsonem, aby zastrašili toho, kdo je ohrozí.

Ach, jak je mi vás líto, holky milované a nenáviděné, vy které ve

dvou, jen s deseti podruhy musíte a jste nuceni konat zlo, ba někdy

i dobro, však nikdy dle svého uvážení, nýbrž jen na rozšafná přání svých

ustaraných majitelů, kteří vás dostali do vínku, jen malou chvilku po jejich

početí a hned po narození vámi počali ovládat a zotročili vás jen ke svému blahu

a vám nezbývá, než jen slepě poslouchat na slovo a je jedno, jestli je to slovo dobré,

či zlé, rozkaz je rozkaz a ten se musí poslouchat, i kdyby to mělo stát lidský život, to třeba

v zápalu vášně, případně pro peníze, ty špinavé papírky, co nás naučily nevážit si přirozených

hodnot, které vystřídaly hodnoty jiné, striktně materiální a kdo má víc a je v balíků, tak je zkrátka

pán. Naopak, ten kdo píská kudlu, tak je ničema, dareba a darmožrout, i kdyby to byl genius, co se ve

své skromnosti a nemaje loktů ostrých neprosadil ani za mák a tak je za chudáka a pro smích všem

zbohatlíkům, co jsou na koni a mají se za smetánku v té penězi umaštěné a upatlané společnosti,

kde si neváží jeden druhého, ani co by se za špinavý nehet vešlo a o slušnosti se raději už mlčí,

jelikož po té už je veta, jak ve vysokých kruzích, i spodina jí má u prdele. Lepší je jen lkát do

zakaleného půllitru, kupovat si bulvár a mrskat si nad Agátou Hanychovou a snít o tom,

jakou má asi frndu a jestli si ji pravidelně hol(n)í a jaké tampóny asi Agátka používá,

když sedí na jahodách a parkuje. Tak žalostně mi je, když to všechno zřím každé

ráno a celý den se na to dívám, jak lidstvo páchá zvěrstvo proti lidstvu, jako

by se nechumelilo, ale ono chumelí, jako tenkrát, co jsem byl ještě hoch

a zima byla zkrátka zimou, sněhovou a nefalšovanou ze závějemi tak

velikými, že se v nich schovala celá ekipa usoplených děcek, jako

mi tenkrát, když mi bylo sedm a sousedovic Maruška mi dala

první pusu a já byl, jak v nebíčku schoulenej, tak ta pusa

hřála a byla sladká, jak med a ten mi tenkrát chutnal

a dneska mám radši rum a pivo, protože nejsem

už dítětem, ale dospělákem, který má ruce,

co kromě něžného hlazení a mazlení umí

také a bez skrupulí i soucitu ublížit,

to pro ten vztek a tu beznaděj.

Proč se vše v kruzích točí?

A proč ten text kurva

vypadá jako půl

drdolíny?

Proč?

Opušťák a překrásné nožky Moničiny

UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SE OBÁVÁŠ, ŽE BY SES MOHL(A) PŘI ČTENÍ TÉTO POVÍDKY VZRUŠIT, PŘEČTI SI RADĚJI NĚCO JINÉHO. TŘEBA LADY FUCKINGHAM.

Stalo se to před několika lety, ještě v době, kdy byla vojna povinná. Nejsem zrovna militantní člověk, takže žádná radost, ale dalo se to vydržet. Když jsem přijel na první opušťák, pochopitelně první co mě zajímalo, bylo, kde se koná nějaká pařbička. Naštěstí jeden z prvních lidí, koho jsem po příjezdu do svého rodného města potkal, byl kamarád Franta a ten se mejdanu nebránil ani náhodou. "Hele, zajdeme k nám, necháš si tam věci, převlíkneš se do civilu, uděláš si kafe a já skáknu pro nějaký pivka, seženu nějaký hulčo, pak pokecáme a něco vymyslíme. Za chvíli taky přijde Monča, pamatuješ si jí ne?" Jasný, že jsem si jí pamatoval, začala s ním chodit asi 4 měsíce před tím, než jsem musel na vojnu a byla fakt nádherná, postavička jedna báseň, oči mrdavý tak, že z nich málem šťávička kapala, překrásné, kaštanově hnědé, dlouhé vlasy a hlavně měla úžasný nohy, o které s láskou pečovala, což mi dávalo zabrat hlavně v létě. Nosila různé ozdůbky, řetízky a prstýnky a nehtíky si lakovala různými barvami. Na nožičky jsem ujetej, takže mě tím mě fakt dostávala. Vzpomněl jsem si na ní a už mi stálo péro. Šli jsme tedy k Frantovi, on mi otevřel dveře od bytu, a aniž by šel dovnitř, odešel pro to pivko a sehnat nějaký ty čoudy. Šel jsem do kuchyně se něčeho napít a byl jsem rád, že konečně sundám armádní mundúr. V tom jsem zaslechl z pokoje nějaký zvuk, tak jsem bez váhání otevřel pokojové dveře a spatřil jsem Monču, jak leží na gauči a drandí si lasturku. Byla do toho tak zabraná, že neslyšela, jak Fanda odemyká. "Co tady kurva děláš", zaječela na mě a nabírala dech, protože už byla pěkné rozjetá. Zadíval jsem se na její šťavnatou mušličku, která přede mnou zářila jak nějaký náboženský oltář, ze kterého se plazily ty její nádherný a pěstovaný nožičky. "Vždyť ty máš taky přijít až za chvíli, říkal Fanouš", oponoval jsem. "Šla jsem dneska z práce o něco dřív, abych ho překvapila, jenže jsem to nemohla vydržet, jsem hrozně nadrbaná, tak jsem myslela, že si předtím trochu pohraju" soukala ze sebe Móňa, zadýchávajíc se vzrušením. "No překvapení to tedy je, ale ne pro Fanouše", šklebil jsem se na ní a cítil, jak mi v kalhotách začíná být hodně těsno. Moničin výraz se pomalinku měnil s údivu na zpět do rajcovního transu. Všiml jsem si, že si pořád přejíždí prstem přes ztopořený klitoris, aniž by si to uvědomovala. "Ty si mi dneska nějaká rozjetá", špičkuju ji a pomalinku se k ní přibližuju. "Ráno jsme zaspali, tak jsme si nestihli zaprcat a v práci byl taky šrumec, tak jsem si nemohla ani odskočit na hajzlík, abych si ji trošku pohonila. Mrdala bych, až bych brečela," přiznala, ač nemusela, neb její rozechvělé tělíčko to jasně dokazovalo. "V tom nevidím problém", neváhal jsem a přistoupil k ní a objal jsem ji pravou nožku kolem kotníku a začal ji olizovat prstíky. Zasténala a zvýšila tempo dráždění svého klitorisu. "Ty vole, Franta nás oba zabije, jestli se vrátí dřív", pomyslel jsem si, zároveň jsem ale věděl, že ani jeden z nás není schopen nadcházející šukačku stornovat. Vypnul jsem tedy zdravý rozum a rozhodl jsem, že dám Monče to, co jsem vždycky chtěl. Její mrdavý oči a vlhká kundička, která provoněla celou místnost, dávala jasně najevo, že ani ona není proti. Laskal jsem jí tedy nožičky, hezky prstík po prstíku, kotníček, chodidlo, nárt, na který si nechala vytetovat pěknou ozdůbku, v čůraku mi škubalo, no prostě blaženost sama. Pak to samé s druhou nožkou a to už jsem se posouval po nožičkách hezky ke kolínkům a potom po stehýnkách k tomu voňavému oltáříku, který už byl celý zaplaven milostným vodopádem její chtivé šťávičky. Lízání bylo zbytečné, byla tak rozjetá, že by jí to spíš zdržovalo, tak jsem jí přelízl jen jednou, abych ji ochutnal a vzápětí ji strčil do pičky dva prsty a začal kmitat nahoru a dolu. Monča sebou začala škubat a netrvalo dlouho a byl na světě první orgáč. S Mončiny studánky začal stříkat ten opojný nápoj a já se k ní sklonil, abych ho mohl okoštovat. Chutnala báječně, patrně dobrý ročník. Zaklonila vzrušením hlavu a nabírala druhou vlnu, věděl jsem, že nebude dlouho trvat a bude chtít, abych jí ho tam zasunul. "Ošukej mě, prosím, sundej si tu uniformu a vymrdej mi duši s těla", žadonila a začala ze mě svlékat ten vojenský mundúr. V mžiku ze mě byl civilista, který má jediný ale velmi důležitý úkol a to ukojit tuhle nažhavenou lvici, jejíž oči světélkují šukáním jako neónové reklamy. Postavil jsem se a ztopořeného ptáka jsem nejdřív nabídl jejím ústům. Zhltla ho jak vlk babičku i s Karkulkou. Došlo mi, proč Franta o ní řekl, že má místo pusy pračku na čůráky. Špičkou jazyka mi masírovala ústí žaludu, aby vypila kapičku touhy, což mě vydráždilo do té míry, že jsem neváhal, položil si ji na záda, její nohy si položil na ramena a vstoupil do ní tak lehce jako slunce, které se prodere skrz mračnou oblohu. Přirážel jsem a neustále ji přitom laskal ty její rozkošné nožky, cumlal ji prstíky, kotníček a pak zase prstíky. Pak jsem chvíli věnoval jejím pevným kůzlatům, kterým trčely bradavky v pozoru, jako my při nedávné vojenské přísaze. Monča sténala blažeností a prstíky si stále dráždila klitoris, jakoby nechtěla, aby tohle naše šukáníčko vůbec kdy skončilo. Uvědomil jsem si, že nemáme moc času a taky mi bylo jasný, že tohle tempo je celkem vražedný a že už to dlouho nevydržím. "Postav se, svážu ti ruce", rozkázal jsem ji po vojensku a chopil se svého armádního pásku. Ona neprotestovala a dala ruce za záda a já jí je spoutal. "Tak a teď se předkloň čubičko", pokračoval jsem ve vojenském žargonu. Ochotně se předklonila, já do ní vstoupil a čapnul si ji pěkně za ramínka, načež jsem začal přirážet. Neodpustil jsem si nějaký to plácnutí přes prdelku a taky jsem udělal to, na co jsem myslel od první chvíle, co jsem ji zahlédl při jejím sexuálním modlení. Chytnul jsem si jí hezky za tu její hebkou hřívu a přitom jsem přirazil své péro až úplné dno její roztoužené píči. Prohnula se jako luk a začala znovu stříkat. To už mi bylo jasný, že je nutno zatroubit večerku a dotáhnout tuhle bitku do vítězného konce. "Sedni si, já ti zcákám ty tvoje luxusní nožičky". Posadila se na gauč, ruce pořád spoutaný za zády a nožky dala hezky k sobě. Já si k ní přidřepl, párkrát si ho pohonil a během několika vteřin ji zkropil ty její krásně nalakovaný prstíky svým semenem. Oklepal si ho, vstal jsem a rozvázal ji ruce. Ona si začala roztírat moje sperma všude možně, a protože byla šikovná, chytla se za nohu a tu si přiložila k puse a začala si ocákané prsty sama olizovat. Byla nádherná, v místnosti bylo cítit naše mrdání a všechno bylo zaplavené rozkoší. "Hele nemáme moc času, Fanda se může každou chvíli vrátit, padej se opláchnout, ať není průser". Ona vyskočila a poslechla můj rozkaz. Otevřel jsem okno, abych vyvětral tu naší jebačku, ona se opláchla a oblékla a já na sebe hodil zpátky uniformu, aby bylo jasný, že se nic nestalo. "Jak ale vysvětlíme ty mokré fleky na gauči od těch tvých cákanců?, obrátil jsem se na Monču. "No problémo, kámo", usmála se a vzala do ruky láhev s colou a celou ji vylila na ta místa, kde byly fleky od její milostné limonády. "Radši se nechám seřvat, za to, že jsem nemehlo, než, za to, že jsem se mu vymrdala a ještě s tebou, jeho kámošem", culila se. Sotva to udělala, otevřely se dveře a vstoupil Franta. "Ty vole, ty si pořád v těch vojenských hadrech", divil se a zároveň se vítal s Monikou. "Ahoj lásko", lísala se k němu, "podívej, stala se mi nehoda, vylila jsem trochu coly, že se nezlobíš". "Trochu coly?" divil se Franta a zíral na fleky veliký jako kráva. "Tak to se může stát každému, ne?, zastával jsem se jí, zatímco ona na něho házela očkem a kroutila významně tou svojí nádhernou prdelkou. "To vyřešíme zítra, dneska se budu věnovat tady vojákovi, zítra ti to vynahradím lásko, přísahám", zadíval se na ni zamilovaně. Pak už není co vyprávět, dali jsme si pivko, pokecali trošku s Monikou a pak se šli s dalšíma chlapama parádně ožrat. Věřím ale, že to Monče Fanouš druhý den opravdu vynahradil.

Eloïse

Když vám budu chtít ohledně filmu nabídnout opravdu něco jemňounkého, měkoučkého, nadýchaného a smetanově našlehaného musím zvolit tento snímek. A nejen kvůli tomu tématu. Pravidelní čtenáři mého blogu již totiž vědí, že lesbická tématika mě zajímá velmi a jsem na ní tak trošku ujetej. Ale hlavně proto, že ten film je moc krásně zrežírován a především brilantně a přirozeně zahrán. Skutečně, obě hlavní představitelky jsou nejen nádherné, disponují navíc obrovským kouzlem, ke kterému jim dopomáhá Španělský jazyk i sexapeal. Především Asia je panenka, jak malovaná a Eloïse ji není v tomto směru nic dlužna. Zároveň ale nečekejte romantickou pohádku, kde je vše zalité sluncem a všude jsou jen krásní a milí lidé. Ano, když si přečtete filmovou konotaci, dýchne na váš klišé. Příběh dvou dívek, z nichž jedna pomáhá druhé za pomoci milostného vzplanutí, projít lesbickým coming outem, načež se příběh dále rozvijí. Že už jste takových filmů viděli mraky? Možná. Tak v čem je tedy Eloïse jiná, proč se na tento filmový kousek podívat? Tedy, kromě toho, co už jsem napsal si myslím, že film je krásně vyvážen. Myslím to tak, že si přijdou na své jak chorobní romantici, tak i lidé, kteří chtějí vidět přirozený příběh ze života. Dílo je totiž podle mě dokonale dochucené a lehce pikantní. Erotické scény jsou natočeny otevřeně, reálně, nejsou však naturalistické, jako třeba v "Život Adele". Inu, srovnání s "Adele" se asi vyhnout nejde. Komu tedy vadila přílišná délka u Adele, Eloïse mu nabízí klasickou hodinku a půl, ale nemyslím, že by byl divák o něco ochuzen. Eloïse je také o něco abstraktnější a je v ní více symboliky. Pokud tedy máte náladu na trochu lesbické romantiky ochucené dramatem všedního života, nezbývá mi nic jiného, než popřát krásný zážitek.

Sen o temné místnosti

UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, NEBO TĚ EROTICKÝ OBSAH URÁŽÍ, UPALUJ OKAMŽITĚ NA STRÁNKY JUSTINA BIEBERA, PŘÍPADNĚ NA STRÁNKY MILEY CYRUS.

Jsi v temné místnosti, což ale nevidíš, protože máš přes oči pásku. Sedíš na koženém křesle, takže cítíš dotek kůže na stehnech a na zadku, je ti to moc příjemné. Ruce máš rozpažené a položené na opěradle křesla. Nic jiného ti ani nezbývá, protože obě tvoje zápěstí zdobí pevné náramky, kterými si za pomocí řetězu připoutána. Vnímáš, jak se ti paže napínají a ty víš, že budeš muset být poslušná a poddajná, je to tvůj úděl a tvůj osud. Jsi totiž spanilá otrokyňka a tvým úkolem je poslouchat. To dobře víš a tato jistota tě nezkrotně vzrušuje. Celým tvým tělem pulsuje nepopsatelná touha po svém pánovi. Prahneš po jeho přítomnosti. Tvé hebké tělíčko to dává najevo, jak jen může, kůže se ti napíná a celá se nedočkavostí ošíváš. Obě tvoje bradavky zkrášlují skřipce, které jsou propojené řetízkem. Bolest, kterou ti skřipce způsobují, vnímáš jako příjemnou, naopak tě to přivádí do stavu blaženosti. Najednou zaslechneš dvoje kroky, jedny mužské, druhé ženské. Dveře se otevřou a já a moje pomocnice vcházíme do místnosti. Ty víš, že si se dočkala, a nebude to dlouho trvat a tvé poddajné tělo okusí vrcholnou extázi a tvá vlhká lasturka si připíše další orgasmické prožitky. Prožíváš to tak silně, že netrvá dlouho a křeslo zdobí první loužička, značící fakt, že tvoje kundička je více, než připravena na milování. Nevydržíš to a postupně vysuneš obě své nohy do podřepu, roztáhneš je a dáš odiv svůj vzrušený klín, který je už zaplaven vzrušením. Já k tobě přistoupím a přejedu svými dlaněmi po vnitřních stranách tvých stehen, ty zasténáš a roztáhneš nohy ještě víc. Já ale ustoupím a dovolím své asistence, aby tě poplácala svým bičíkem a donutila tě si opět sednout. Kroužíme kolem tebe, pečlivě posloucháš naše kroky a snažíš se odtušit, kde se právě nacházíme. Moje asistentka k tobě přichází a špičkami svých červených lodiček ti zlehka přišlápne prsty tvých překrásných nožek. Zatáhnutím překontroluje úchyty skřipců, které dráždí tvé zduřelé bradavky. Pak ti svými dlouhými nehty přejede po bocích a po vnějších stranách tvých stehen. Tvé vzrušení se stupňuje. Já ti strkám prst do pusy a dovolím ti, aby si mi ho olízala jako fenka. Teď už najisto víš, že to jsem já a to tě uklidňuje. Moje pomocnice si sundává botky a podpatky ti dráždí stehna, pak tě chytne za podkolenní jamky a ty víš, že máš dovoleno zvednout tvé nožky a přemístit se do podřepu. To je pro tebe obrovská úleva. Asistentka ti opět hladí po stehnech, pak si sedne před tebe na zem a ty cítíš, jak se po tobě začínají plazit její nožky. Nejprve je vnímáš na stehnech, pak na bříšku, na prsou a nakonec i na obličeji, začínáš olizovat její prsty s takovou razancí, jakou by si chtěla, aby ona olizovala tebe, nejdřív jednu nožku, pak druhou. Prstíky, nárt, patu, miluješ to. Zatímco ty se věnuješ jejím nožičkám, ona už tě opět dráždí podpatkem, prsty roztáhne tvé zvlhlé závojíčky a to už podpatek zajíždí do tvého neukojeného klína. Místnost voní tvým chtíčem a o prázdné zdi místnosti se v echu rozléhá tvé sténání. Jsi poslušná a poddajná, to se mi líbí a proto ti rozvazuji ruce a dovolím ti, aby sis chvíli sama dráždila klitoris. Mezitím ti nasazuji obojek a vodítko a donutím tě si lehnout na zem na záda. Poslechneš, leháš si a automaticky roztahuješ nohy. S kolegyní tě obcházíme jako šelmy, které štvou svojí oběť, a ty jsi v sedmém nebi. Jsi bohyně všech otrokyň a jsi na to patřičně hrdá a já jsem pyšný na tebe. Milenka tě obkročí a opět ti zasune do úst prsty své pravé nožky, já se zatím věnuji nožkám tvým, olizuji je, laskám, dráždím a okusuji, všechno co máš ráda a miluješ, prstíky, nárty, kotníky, pak i stehýnka. Pak přiložím svůj postavený pyj na tvé chodidlo a pak tě šimrám jen žaludem, vyteče mi kapička touhy a ta zkrášlí tvé prsty. Roztahuji ti nohy do maxima a začínám ti dráždit poštěváček, který je už zcela obnažen a je majestátnou okrasou celé místnosti. Přesto, že jsi naší otrokyní, víš jasně, že jde hlavně o tebe, o tvoje vzrušení a o tvoje orgasmy. Zasouvám ty dva prsty do mušličky a kmitám s nimi, první orgasmus ohromuje tvé tělo, kundička se ti střese a celé tvé hebké tělo prostupuje teplo uspokojení, chvěješ se. Klekám si k tobě a zasouvám ti do úst svůj naběhlý úd. Začínáš mě hladově sát. Tahám tě za obojek a smýkám tebou. Když se trošku vzpamatuješ, nechám si od tebe olízat i koule a jdu se opět věnovat tvým nohám. Společnice si nad tebou kleká a před tvým obličejem zavoní vlhkost její pipinky, je také neskutečně vzrušená, její vůně tě instinktivně mučí. Začneš ji hbitě lízat a pít její lahodný mok, já k tobě přidřepnu a vstoupím do tebe. Tvá štěrbinka mě příjme s naprostou samozřejmostí. Usadím se v tobě a naše těla splynou v jedno, hltáš mého ptáka s animální chutí, zatímco olizuješ milostný nápoj asistentky, která se udělala a se zvířecím výrazem ti vytekla do úst. Neustále při tom jemněji i silněji tahám za skřipce, které zkrášlují tvé bradavky. Šílenost tvého vzrušení násobí fakt, že stále nic nevidíš. "Chci víc, chci víc," vykřikuješ hrdelním hlasem. Beru tě za vodítko a přikážu ti, aby sis stoupla a předklonila se, teď už se s tebe stává opravdová neposlušná čubka, která zlobí, a proto musí být potrestána. Přemýšlím, který nástroj zvolím k ukrocení tvé zpupnosti a neposlušnosti. Nejprve zkusím plácačku, jemně tě s ní poplácám, ale zřím, že to není ten správný nástroj, načež zkouším bič. Nejprve s ním jen švihám tak svižně ve vzduchu, aby sis mohla vychutnat ten pro tebe tak lahodný a omračující zvuk, tu slastně mučivou melodii, která v tobě vyvolává touhu a chtíč symbolizující všechny nadržené ženy a dívky. Tvá zbrocená píča právě doputovala do erotického ráje, tvá mysl dobře ví, co bude následovat. Na tvoji levou půlku dopadá první úder, zasykneš bolestí, tvůj sykot se však vzápětí mění na blažené zasténání. To už je ale tvoje pravá půlka odměněna stejným darem. Moje asistentka si stoupá před tebe, sundává ti škrabošku a dívá se ti zpříma do očí. Tvůj laní zrak se topí v nadpozemské, sexuální nirváně, já ale z bičováním přestanu. Ty se na mě otočíš a prosíš o další smilování v podobě dalších trestních úderů. Já ale odmítám, což tebe zneklidní a ty začínáš prosebně plakat. Moje kolegyně tě chytne pevně za vlasy, zatahá tě za ně, přičemž ti olizuje nahořklé slzy s tvých lící. Na moje znamení ti znovu nasazuje pásku na oči, aby tě zcela oslepila. Čekáš, co se bude dít, a doufáš, že bič neřekl své poslední slovo a že trestný lynč bude pokračovat. Další rána na sebe nenechá dlouho čekat, ty však, ale okamžitě poznáváš, že je něco jinak. Na tvoji již zarudlou prdelku nedopadl jen jediný švih, nýbrž dobře rozeznáváš několik kožených ramen důtek, kterými tě právě švihám. Tvoje rozčarovaný výraz se rázem mění v ještě blaženější úsměv, než si měla u biče. Více ramen víc zvládne, tato myšlenka ti zaplňuje mozek, když tě rytmicky švihám a důtky hrají svoji slastně trýznivou melodii a zbarvuji tvůj zadeček do ruda, jako by se snad studem zalykal. Asistentka stojí stále před tebou, ale pro tentokrát ti pásku z očí nesundá, nýbrž tě vezme za ruku a položí si tvoji dlaň na svoji zvlhlou mušličku. Ty na nic nečekáš a okamžitě ji strkáš tři prsty do pičky a začínáš v ní kmitat, zatímco já stupňuji rytmus důtkových úderů. Netrvá dlouho a tvá dlaň je zaplavena lepivou medicínou pocházející z asistentčiny orgasmicky se škubající pindy. Ukončuji tvé švihání, vnikám opět do tebe a obcuji s tebou, zatímco ty olizuješ její pevná prsa a ztopořené bradavky. Měním tempo i rytmus přirážení, držím tě pevně za boky, případně za ramena, tu a tam si tě přitáhnu i za vlasy a přidám i několik ran, jen tak, dlaní. Místnost je prosycená naším počínáním. Vše je tak, jak má být. Vnikám do tebe tak dlouho, dokud neprožiješ další, nezkrotný a nezkrotitelný orgasmus. Pak tě znovu chytnu za obojek a ty si klekneš, ona si se sedne naproti tobě a připraví své dlouhé nožky a začne ti jimi masírovat bradavky. Nechám se od tebe ještě chvíli kouřit, pak už to nevydržím a pocákám ji chodidla a prsty, ty přiskočíš a začneš láskyplně olizovat tu orgasmickou smetanu, cucáš ji prstíky a olizuješ plosky nožiček a je ti náramně. Nám taky. Nechám tě dokončit "úklid" mého semene, pak tě chytám za obojek a pomocí bičíku tě přivazuji zpátky na křeslo. Tam budeš očekávat začátek nových hrátek, my s pomocnicí odcházíme.

Není Pussy jako Pussy

…aneb, některé covery jsou fakt kouzelné.

UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH PRVNÍHO HUDEBNÍHO KLIPU JE Z VELIKÉ ČÁSTI PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, NEBO TĚ EROTICKÝ OBSAH URÁŽÍ, VIDEKLIP SI NEPOUŠTĚJ.

Krystalicky bílé baby

Vrženo do lidských spárů

setrvačností hodujících

šelem.

Zrozeno z lůna zpupné

matky, již tělo páchne

pikem.

Pros mixéra o desátky,

když pláč dětský zvoní

krystalem.

Chtíč zlomených hyen,

co nevstávají s každým

ránem.

Drogový barone hraj svou

stínohru, podobenství se

životem.

Nechť taťka zvládne var a

mamka hned naloží si před

dítkem.

Pak ho krapet pochová a

v pergo rauši poctí ho svým

prsem.

Sbohem.

Swastika Eyes + Miss Lucifer

...aneb, jak paří pánové a jak flámují dámy...

Luně

Jako slza v rosí moci,

co objímá trávy stvol,

má duše lká po noci,

zříš lycantropův bol.

Lidská duše, tělo vlčí,

kdo tomu tak hořce chtěl,

nazí svědci plaše mlčí,

sousoší dvou nahých těl.

Po nocích se hrdě toulám

a pro objetí úplňku,

do tváře ti teskně volám,

skrze stigma úponku.

Sny o klidném spánku

Sny mají tisíce a tisíce podob, jsou kouzelné a mají čarovnou moc. Není člověka toho, který by občas nesnil. Sníme o lepším životě, o lásce a o všem možném, čehož se nám zrovna nedostává a přáno nám není. Nejvíce snů míváme patrně jako děti, které ve své naivitě a bezbrannosti vnímají Svět zcela jinak, než dospělí. V dětství je všechno o hodně větší, barevnější a voňavější. Dětské sny jsou také pestřejší a mnohdy nemají ani reálný základ, zatímco dospělé sny jsou konkrétnější a praktičtější a také se více odvozují od způsobu a stylu našeho života.

Já vám chci představit člověka, který snil velmi mnoho a to především proto, že jeho život byl poznamenán chorobou, která mu nejen naprosto změnila život, ale navíc ho odsoudila k životu na úplném okraji společnosti, ba co víc, zbavila ho více méně lidské podoby a tím ho obrala i o, byť jen minimální důstojnost. Byl to člověk, kterého milovala jen jedna jediná žena, ba co víc, jen jediný člověk, což byla jeho matka, která ale zemřela, když on byl ještě dítě. Zbytek Světa se ho bál, štítil, vysmíval se mu, nebo se mu při nejmenším vyhýbal a tím mu hrozilo odnětí veškerých pocitů lidskosti, o které však, díky své pokorné povaze zcela nepřišel. Možná, že víte, či tušíte, o kom mluvím, snad jste o něm jen četli, nebo jste viděli film, který o něm natočil David Lynch.

Tím mužem byl Joseph Carey Merrick, Angličan, který se narodil 5. srpna 1862 v Leicesteru, jeho jméno je někdy chybně uváděno jako John Merrick. V dětství u něho propukla choroba, jejímiž symptomy byly silná hrbolatá kůže, otékání rtů a na čele se mu utvořila kostnatá boule. V průběhu jeho růstu také došlo k výraznější asymetrii mezi levou a pravou horní končetinou a významnému zvětšení obou nohou. Kromě již zmíněných tělesných deformací, během dětství upadl a poranil si levý kyčelní kloub. Zranění se zanítilo a zanechalo jej permanentně chromého. Přes všechny tyto těžkosti se nebohý Joseph, byť sám snažil bojovat ze svým nelehkým osudem. Po škole začal pracovat v továrně na cigarety, později se stal podomním prodejcem. Nicméně jeho zdravotní stav, respektive jeho vizáž mu jakoukoli práci velmi stěžovala. Jeho otec ho po smrti Josephovi matky odvrhl a znovu se oženil. Chvíli se o něho k jeho cti staral jeho strýc Charles, který byl holičem a který dal svému synovci alespoň na chvíli ochutnat pocit rodinného zázemí, bohužel jen na chvíli, neboť i on se musel tuze ohánět, aby zaopatřil své vlastní děti. A tak se nešťastný Joseph stal bezdomovcem, případně se uchyloval do místního chudobince. Určitou naději spatřil ve vystupování coby kuriozita v panoptiku, kde vystupovali různě deformovaní lidé a tak se nechal najat právě tam, ačkoliv mu to přinášelo kromě výdělku i další vlnu posměšků a zhrozených výrazů, které se navždy staly součástí jeho života, který se však podobal více žhavému peklu, než čemukoli jinému. V panoptiku mu také byla vymyšlena přezdívka "Sloní muž", pod kterou vystupoval. Jediným světlým momentem týkající se uvedeného způsobu obživy bylo, že panoptikum na popud svého podřízeného navštívil též Frederick Treves, který se později stal Merrickovým lékařem a snad i jediným a opravdovým přítelem, který dal Josephovi alespoň na nepatrné chvilky ochutnat střípky z běžného, lidského života. Treves totiž záhy zjistil, že Merrick, ač je velmi deformován fyzicky, je po mentální stránce zcela zdráv a uvědomil si plně míru utrpení, jímž jeho pacient prochází, aniž by ztratil, i přes odnětí veškeré důstojnosti určitou dávku pokory ke svému životu. Treves dokonce pozval Merricka k sobě domů a seznámil ho se svojí ženou, což Joseph přijal s neskrývaným nadšením a s povděkem. Vždy totiž toužil spatřit, jak funguje běžná domácnost. Personál Londýnské nemocnice, kde Treves pracoval, si na Merrickovo přítomnost zvykl do té míry, že se k němu chovali přívětivě a zdržovali se odpudivých pohledů. To pacientovi zvedlo sebevědomí natolik, že se občas vydal na noční procházku po nemocnici, což mu ale bylo brzo zakázáno, protože na jeho vzezření reagovali negativně někteří další pacienti nemocnice. Dalším člověkem, který byl nápomocen a který článkem do The Times spustil lavinu podpůrných dopisů, ale především finančních darů, které umožnily ubytovat natrvalo pacienta v Londýnské nemocnici, byl předseda nemocničního výboru Francis Carr Gomm. Tento článek také zapříčinil, že se o Josephův život začala zajímat například herečka Madge Kendal, která, ač se s ním nikdy nesetkala, obdarovávala ho svými fotografiemi a jinými dárky. Merricka tak navštěvovali pánové a dámy z vyšší společnosti a nosili mu dárky, jako třeba fotografie a knihy. On se jim odvděčoval dopisy a ručně vyráběnými prezenty, papírovými modely či proutěnými košíky, které se naučil vyrábět. Tyto návštěvy si užíval a postupně se stal natolik sebevědomý, že konverzoval s lidmi, kteří procházeli kolem jeho oken. Také byl velmi poctěn návštěvou princezny Alexandry a jejího manžela, prince z Walesu, kteří mu nato posílali každé Vánoce svá přání. Merrickovi se také jednou podařilo vykonat návštěvu divadla, k čemuž mu pomohli doktor Treves a herečka Magde Kendal. Jednalo se o představení vánoční pantomimy v královském divadle Drury Lane v Covent Garden. Společně s doktorem a několika zdravotními sestrami měli k dispozici soukromé lóže baronky Burdett-Coutts. Podle Trevese byl uchvácen, naplněn úžasem a představení jej zanechalo oněmělého. Po několik následujících týdnů o něm vyprávěl a znovu prožíval jeho příběh, jako by byl skutečný. Několik dnů také strávil na venkově, konkrétně na panství Fawsley Hall, které vlastnila lady Louise Knightley. Tam žil v lovecké chatě a dny trávil procházkami v lesích a sbíráním divoce rostoucích květin. Spřátelil se s místním mladým zemědělcem, který později Merricka popsal jako zajímavého a vzdělaného muže.

Merrickův zdravotní stav se během čtyř let jeho pobytu v Londýnské nemocnici postupně zhoršoval. Potřeboval velké množství péče ze strany zdravotnického personálu a většinu volného času trávil v posteli či křesle se stále menším množstvím energie. Jeho obličejové deformace se průběžně prohlubovaly a patrné bylo zvětšování celé hlavy. Zemřel 11. dubna 1890 ve věku 27 let!!! Merrickova smrt byla označena za nehodu a jako příčina smrti uvedeno udušení, způsobené váhou jeho hlavy poté, co si lehl na postel a zlomil si tak vaz. Doktor Treves ale dobře věděl, že Merrick měl vždy jeden obrovský sen a to moci usnout v leže, jako normální člověk. A tak se stala jeho smrt "nepovedeným experimentem", či splněním přáním, které ho stálo život.

A proč vám tento příběh vyprávím? Pro mě je Merrickův život důkazem obrovské pokory, úcty k životu a k jeho nefalšované kráse. Žijeme v době, kdy povrchní krása hraje prim, všechno a všichni se hodnotí podle toho, jak vypadají, a sebemenší jizvička je vnímaná, jako kaz na kráse. A tak si říkám. Neděláme něco špatně? Vždyť každá naše jizva, či rána je známkou našeho života, prostého žití, tak nač je zakrývat, či se za ně hanbit a stydět. Přestaňme schovávat své rány a jizvy a ukažme svému okolí, jací skutečně jsme. A také na svém okolí nehledejme jen tu povrchní krásu, vnímejme krásu oděnou do jinakosti, zvláštnosti a nedokonalosti. Dokonalost přece není přirozená a povrchní krása je jen kurare, které nám otrávilo zraky. I ten nejkrásnější člověk na Světě zoškliví, vidí-li jen svojí fyzickou krásu. Fyzická krása bez té vnitřní je pouhou nafintěnou a prázdnou ambaláží. No představte si například, že k narozeninám, nebo k Vánocům dostanete dokonale zabalenou a ozdobeně blyštivou a třpytivou krabici, až vám budou oči přecházet, ve které ale nebude zhola nic, žádný dárek. Budete mít radost?

Najdeš jeden rozdíl?

Kalle + Nod Nod + Veena

To jsou tři kapely, které pojí pronikavý a temně uhrančivý hlas Veroniky Buriánkové…

Jako kočka a pes

Tak by se občas dal nazvat stav vztahu, který spolu prožívají muž a žena. A jak by také ne, vždyť se přece říká, že muži a ženy jsou z jiné planety, Mars a Venuše, uvádí se. Problém je v tom, že oba zástupci tohoto lidského pohlaví žijí na planetě jedné a to na Zemi a dokonce jim bylo dílem osudu určeno býti jedním druhem, tudíž je nutno, aby se rozmnožovali. Ba co víc, postupem času a vývojem se s původně s animálního druhu, který žije instinktivně a pudově vyvinul jedinec, který si vlastní nerozvážností v podobě přílišného vývoje své mysli a později i ega, zkomplikoval situaci a to tím, že kromě touhy a chtíče, potřebuje pro svůj partnerský život občas i takové věci, jako je láska, cit, něha, nebo snad dokonce i oddanost. Všechny tyto aspekty jsou tuze příjemné, bohužel ale jen v případě, je-li vám jich přáno a dostáváno. Pokud tomu tak není, člověk se cítí smutně, mizerně a mnohdy i zoufale.

Také je nutno podotknout, že společenský vývoj mužů a žen se vyvíjel nerovnoměrně a to na úkor žen, o kterých se dodnes nelichotivě mluví, jako o slabším pohlaví. Již dávno se pomyslné vlády nad Zemí chopil muž a ženu považoval a v některých souvislostech i kulturách, či náboženstvích do dnes považuje, jen jako svoji ozdobu, případně jako nosičku svého potomstva. Moderní a technická doba dosti hrany tohoto nesouladu otupila, nikoli však úplně a tak žena musela nalézt zbraně, se kterými by mohla proti této mužské nadvládě bojovat. A tuto zbraň žena našla a to v oblasti, která je pro muže nejchoulostivější a nejzranitelnější, sice v erotice a sexu. Odjakživa je určeno, že muž se stará o potravu a zároveň poňouká ženu se rozmnožovat, aby se ona mohla starat o budoucí generaci.

Ale s moderní dobou si ženy dokázaly své jednání vycizelovat tak, že pomalinku, ale jistě dokázaly převzít vládu nad Zemí a to dokonce takovým způsobem, že muž má stále pocit jisté nadvlády, situace se však už mění, není-li už zcela jiná. Zatímco v pravěku muž ženu zkrátka a dobře obskočil a pokud se zadařilo, tak ji i obtěžkal a nic jiného neřešil (neumím si představit neandrtálku, jak vyčítá svému "partnerovi", že ani neprožila orgasmus) a v podstatě ještě v nedávné historii muž činil to samé díky svému egoismu a sebestřednému uvažování, které doprovázely společenské a kulturní zvyklosti. Ženy už byly schopny rozeznat, zda se jím milování líbilo a zda byly zcela uspokojeny, ale o takových věcech se mluvit nemohlo a tak ženy mlčely, při nejlepším se svěřily své nejlepší kamarádce. Technická doba ale situaci rapidně změnila a tím se dostávám k meritu věci. Touha žen po rozmnožování a po potomstvu zůstala, ale ženy stále více samozřejmě preferují nutnost a potřebu svého uspokojení. S kvapným nástupem těchto nových morálních kodexů a ve světle společenské otevřenosti a částečně i vlivem pornografie, kterou někteří jedinci bohužel vnímají jako reálnou podobu erotiky a lidské sexuality, se ze sexu stal tak trochu závod, ve kterém ženy povýšily svoji nutnost žíti s alfa samcem na n-tou, respektive si ji plně uvědomují a jdou si za ní, což se muži ve své hrdosti a pýše snaží splnit, mnohdy však marně, což už v tak ukvapené době, která partnerským vztahům spíše nepřeje, na pohodě zajisté nepřidá.

A to nabádá zamyslet se, kde se stala chyba. Ano, důvod, proč si muž a žena ne zcela rozumí, ačkoliv po sobě touží, nebude jeden. Ale uvažujme čište filosoficky. Řekneme, že láska i touha jsou v podstatě jen chemické reakce odehrávající se v našich tělech. Tudíž mě napadlo hledat onu příčinu ženskomužského hašteření a nesouladu právě uvnitř lidského těla a to přímo v jeho středu, ve kterém se nachází genitálie, čili pohlavní orgány. Základní motivací pro milování je přece sexuální vzrušení a samotný prožitek z milostného aktu zakončený vyvrcholením, neboli orgasmem. Podle mě je právě tento prožitek aktu a orgasmu u obou pohlaví rozdílní a to především v intenzitě a mocnosti prožitku. Všichni přece víme, jak probíhá a vypadá lidské vyvrcholení a není pochyb o tom, že tady byla příroda vůči ženám o mnoho štědřejší a pestřejší, ačkoliv díky společenským zvyklostem, o kterých jsem se již zmínil, se to tak neprojevovalo. Ženský orgasmus je o mnoho silnější, než u mužského vyvrcholení. Také je o mnoho delší a především ženy ho vnímají emotivněji, než muži. Mnohá žena se po něm rozpláče, či jinak projeví svoji spokojenost. Zatímco muže žene pouze jen pud, jelikož jeho orgasmus je nutný pro ženino oplodnění, žena chápe své vyvrcholení, jako dar, který je jí poskytován přírodou pro její potěšení. Je třeba si také si uvědomit, že ženské tělo je pro lepší erotický prožitek lépe přizpůsobeno. Mužské i ženské tělo nabízí mnoho erotogenních zón, které jsou ale u ženy prokazatelně citlivější. Lesbické rčení, že žena nejlépe ví, kam žene sáhnout, nabývá v těchto souvislostech i trošku jiných rozměrů. Nejsensitivnějším erotogenní zónou je pochopitelně kouzelníček Klitorísek. Tento orgán v embryonálním stavu pochází ze stejné tkáně, která u mužů vytváří jejich penis, je složen zhruba z 8000 nervových buněk, to je největší koncentrace na celém lidském těle a paradoxně je to dvojnásob, jako na celém mužském údu. O jeho síle a moci tedy není žádných pochyb a v obraze toho, že klitoris je jen malou, byť nejcitlivější součástí ženina libida, se jeví situace o mnoho jasněji (a to ani nezmiňuji tajemstvími opředený bod G), protože zde se právě střetává nesourodost přírody s vývojem chápání lidské sexuality. Z hlediska prožitků sexu je přece žena o mnoho napřed, než muž. Navíc do následného vztahu vkládá více citu a emocí, než on, měla by to být tedy ona, kdo by měl muže dobývat a v této oblasti ho edukovat a ne naopak. Trabantem přece také nebudete roztlačovat kamión, a když ano, daleko s ním nedojedete. Neměly by ženy místo hledání alfa samce vzít situaci do svých "rukou" a chovat se jako jedinec, který je v tak zásadním aspektu, jako je rozmnožování a sex o mnoho silnější, tudíž by měl být i a priori dominantnější?

Kačence

Sedíc v šenku, spatřím Kačku

a že má život na draka.

Ptám se hloupě

proč tak skoupě?

Ať přidá slov, přece.

Že ve jménu raka,

prsou nemá více.

Rozepíná košilku

a já vidím za chvilku

jizvy místo ženy.

Za ten pohled cenný,

vděčím se jí polibkem

a pelyňkovým přípitkem.

Pak za svitu Měsíce,

požehnám té děvence.

Slzy zdobí naše líce,

co když nespatřím jí více?

A tak, že jsem kmán,

opiju se bolem, jak Dán.

Požehnej ji…

Z kokonu zrozena

realitou znavena

do pavoučích vláken polapena

do světa shibari ukotvena

jak vlajková loď

a z bavlny plod

co oceánem pluje nikdy sama

otrokyně, přesto dáma

pro ta věčná blažená rána

jež pod víčka byla vytetována

nevinná, přesto už dospělá

hříšná myšlenka vzkypělá

studu a ostychu zbavená

voňavým lákadlem zmámená

rozkoší, již z kalichu vypila

jutovým orgasmem se opila

teď už tělo její do slasti je lapeno

pod zrakem Nawashi je chráněno

proč by ses tomu divit měl

vyslov jen, to Bůh tomu tak chtěl.

Vytrhnuto ze života

Tereza má všechno připravené, je zaregistrovaná, fotky, které včera sama nafotila, jsou vložené, stačí jedno kliknutí a právě utvořená galerie bude odeslána ke schválení. Naposled se zarazí. Má tohle za potřebí? Seznamovat se touhle cestou, vstoupit do světa internetové erotiky, byť bez tváře. Na fotkách jsou přece jen její intimní detaily, prsa a kundička, žádný obličej a ani to místo, které se pro ní stalo jakýmsi stigmatem. Takhle jí nikdo nepozná, snad jenom Marek by mohl, ale to jí je jedno. Ten už ji do programu života vstupovat nesmí, zakázala mu to, ačkoliv v srdci ji ještě trošku plápolají plamínky rozdmýchané jeho charismatem a jeho mužnou aurou. Vzpomene si, jak ji bylo blaze, když ji laskal, kde se dalo, v tom byl výjimečný a nenapodobitelný, dokázal odhalit její tajná místečka, ta místečka, která když polaskal a podráždil potřebnou intenzitou a správným způsobem na ně zabrnkal, dokázal ji tím uvést do stavu milostného a erotického transu, kdy se byla schopna maximálně uvolnit a odevzdat se mu s naprostou samozřejmostí a bez jakýkoliv výčitek, protože jí to přinášelo pocity astrální blaženosti. Její tělo mu šlo naproti s takovou vyhládlostí a s neskrývaným chtíčem, že pro něj bylo možná až příliš snadné, ji dovést do zvlhlého ráje. Vždy, když do ní vstoupil, její hlava se zaklonila a oči se ji otočili v sloup, to blahem, kterým s ním prožívala. Jeho mužství jí dokázalo zcela vyplnit, špičku jeho žaludu cítila až na dně své zbrocené studánky, kterou ho osvěžovala, zároveň ho svírala tak pevně, jak jen to šlo. A když se předem domluvili a on si jí na konci jejich milostného tance, vzal pěkně zezadu, jako hřebec dostal se své kobylce na kobylku, jednou rukou ji dráždil zbytnělý poštěváček a druhou rukou si ji vytahal hezky za její dlouhou hřívu kaštanové barvy, nebyla daleko mdlobám. "Mrdej mě, Marku, mrdej svoji klisničku," neslo se hlasitě místností. Ne nestyděla se za to. A proč by měla? Za touhu a lásku se přece člověk hanbit nemusí.

S tím je ale provždy konec, zradil ji tak moc. Opustil ji a ještě si to hajzl uměl zdůvodnit. Jako kdyby ona mohla za tu nehodu, která se ji přihodila. Prý, že budou přátelé, kámoši. "Zmrd jeden, jak to vůbec mohl pronést, po tolika letech splašené a odevzdané lásky. Na kamarádství mu kašle, ať si najde jinou kamarádku. Určitě už teď prcá nějakou čubku, zatímco ona se trápí, ale s tím je konec, chlapů je přece mraky, je čas si užít i s někým jiným, než s tím zrádcem. Klik a fotečky jsou odeslány ke schválení. Snad se bude její kundička pánům líbit, určitě nad nimi bude i spousta mužů onanovat, i když určitě někteří z nich budou oplzlí dědci a chudáci, co se nezmůžou na nic jiného. Ještě, že si nastavila, že vzkazy a komentáře ji můžou posílat jen pánové s galeriemi. Takhle může provádět selekci a počítá s tím, že selekce bude veliká a rozsáhlá. Snad se mezi nimi najde alespoň jeden muž, který bude hravý, pohledný, solidní a zároveň nebude hledět na každou jizvu. Podívala se pod stůl a po tváři se jí začaly kutálet kapičky slz. "A dost, tohle sis přece zakázala, život jde dál a ty ho musíš brát, takový, jaký opravdu je," sama se napomíná, přičemž si dolije sklenici tramínku a notně si přihne. "Tak a teď se naložím do vany a pak se vrátím k notebooku a podívám se, jestli mi ty fotky schválili a třeba, jestli už někdo nenapsal." Nechá si tedy napouštět vanu teplou vodou, do které si přidá trošku olejíčku a pomalinku se začne svlékat. Pak ještě zkontroluje správnost teploty vodní lázně a pak do ní s tichým zavzdychnutím usedne. To je lahoda. "Třeba už si mě nějaký fešák prohlíží a vidí, jak jsem byla včera krásně vzrušená," předříkává si svoje vlastní představy a aniž by si to uvědomovala, začne si hladit prsa a dráždit bradavky. Když si to uvědomí, ví, že už je pozdě. "No co, očista ještě chvíli počká," špitne si sama pro sebe a to už zajíždí její pravá ruka pod hladinu. Jen ještě zapřemýšlí, jestli má použít proud vody z puštěné sprchy, nebo dát přednost svým prstíkům. Chce cítit lidské doteky, otázka je vyřešena.

Adam přišel právě ze zaměstnání, respektive z restaurace, ve které se byl po práci najíst. Je tomu rok a půl, co se rozvedl s Marií, se kterou žil sedm let, z toho pět let byli manželé. Důvod rozvodu? Marie se zamilovala do svého kolegy a Adamovi dala vale. Však ani Adam nebyl úplné neviňátko. Milenek měl za dobu manželství hned několik a jednou si dokonce pomohl placenou službou. Chtěli-li by si oba přiznat barvu a být upřímní, museli by si doznat, že nejlépe by udělali, kdyby zůstali přáteli. Jejich milenecká vášeň vyprchala pár měsíců po svatbě a oni žili spíše vedle sebe, než spolu. Nebyla žádná vůle ani síla, která by udržela tento vztah a toto "přátelské" manželství. Říká se, že muži jsou v lásce nestabilní, že je pro ně nepředstavitelné, žít s jednou ženou celý život, že přirozený pud je nutí hnát se pořád za jinou a jinou samicí, kterou by mohli oplodnit. Adam si ale v duchu představoval ženu, kterou by miloval celý život, souzněli by spolu, sportovali by spolu a podnikali různé cesty a to i poté, co by se narodil nějaký ten prcek. S Marií dítě nemají, oba od začátku instinktivně tušili, že to není dobrý nápad, že oni nejsou uvoleni k tomu, aby spolu vychovávali potomstvo. Dávali si tedy oba veliký pozor a možná i toto byla příčina toho, že jejich touha a vášeň vyprchala tak brzy. Adam se jen trochu opláchl, vysprchovat se chce až večer, předtím si chce jít ještě lehce zaběhat, aby uvolnil napětí po pracovním dni. Posadí se před televizi. Na stole před ním ale leží notebook a tak ho zapíná, přičemž zároveň vypíná právě zapnutou bednu. "Tak se ukažte, krasavice," mrmlá si pod vousy, zatímco naťukává internetovou adresu erotické seznamky. "No, tohle je docela pěkná mušlička, a jak je zvlhlá," hodnotí zobrazené fotky u ženského profilu. "27 let a prý je pořád sama, no zkusím ji pochválit fotečky, připojím nějaký ten žertík a třeba alespoň pokecáme, nebo mi třeba pošle nějaké další fotky," mudruje Adam. V duchu mu ale stále pulsuje představa o vážném, romantickém vztahu, o souznění dvou zamilovaných osob, které bez sebe zkrátka nedokáží žít. "Hele a není z daleka, necelých 80 kilásků, to se dá autem hravě zvládnout, když zvolím vhodnou rétoriku, tak večer můžu být v ní," přeruší mu tok myšlenek o romantice vlastní libido. "Tak, co děvence tedy napíšeme?"

Je teplé letní odpoledne a Terezka nasedá do autobusu, aby se dnes, po dvou měsících osobně seznámila s mužem, se kterým udržuje nejprve internetovou, později i telefonní známost. Už jen matně si vybavuje Adamův první internetový vzkaz s erotické seznamky, který byl sice dost lascivní a odvážný, ale bylo v něm cítit i spousta něhy a romantiky. Alespoň Terezka to tak vnímala. To pozdější vzkazy, které už si psali pomocí SMS si pamatuje přesněji, tam už Adam ubral na slovní rozšafnosti a psal více srdcem. Nejde o zásnuby, ale Terezka je přece jen dost nervózní. Pořád se musí přemlouvat, aby si cestu nerozmyslila. "Měla jsem ho raději pozvat já k sobě," přemýšlí si v duchu, zatímco sleduje další cestující, jak nasedají do autobusu. "Jenže, to by si mohl myslet, že už to nemůžu vydržet a že ho chci hned do postele, takhle od něho můžu kdykoliv odejít a přespat někde v hotelu," cestující už jsou na svých místech a autobus se rozjíždí. Terezka má na milování chuť, chlapa neměla už hodně dlouho a její tělo si to žádá, ale rozhodně nechce si připadat, jako kurvička, která přijede, podrží a odjede. Jsou domluveni, že u něho zůstane celý víkend, tak snad se sexem počká třeba do zítra, i když v to doufá asi marně a sama si to v praxi neumí moc představit. Hlavně, aby to nebyl nějaký hrubián, či násilník. Slova používat umí, mluví, jako když másla ukrajuje, ale to jsou zkrátka muži, dokud se mluví, to jste u nich jako v bavlnce, ale jakmile vás mají v pazourech, tak tam veškerá něha končí. "Kéž by byl jiný."

Adam je také dost nejistý a nervózní, přece jen chce na Terezku zapůsobit. Uvědomuje si, že to není přiopitá blbka, kterou sbalil v baru a kterou si vede domů s tím, že ji po použití vykýbluje ven. Pociťuje, že by se mohl do Terezky zamilovat, je skvostně nádherná a tělíčko má, že by jí ho i Afrodita mohla závidět. "Asi by nebylo záhodné oprcat ji hned, počkám s tím do zítřka, i když sex máme v podstatě domluvený, aby si zase nemyslela, že jsem nějaký nekňuba," přemýšlí si Adam nahlas. "Musím působit klidně, vtipně, žoviálně a lehce dominantně," úkoluje v duchu sám sebe, stojíce už na autobusovém nádraží, zatímco co vhlíží do autobusu, který právě přijel. Právě ji vidí, jak vystupuje, nežene se k ní, jak k tetičce, která přijela s vesnice s vajíčky a domácím sýrem. Jen na ní kývne a lehce zamává. Terka mu úsměv opětuje a blíží se k němu. "Tak se konečně poznáváme osobně," pronese Adam a po přátelském polibku nabízí Tereze rámě a bere ji tašku.

"Co kdybychom jsme si šli před večerem trochu zaběhat, nebo zajezdit na kole, určitě budeš sportovní typ, postavičku máš dokonalou. Vzala sis s sebou i nějaký sportovní oděv? Ukázal bych ti při tom trochu i okolí," předhazuje Adam nabídku budoucího programu, zatímco míří k němu domů. Terezka suše polkne. "Radši bych si s tebou povídala a lépe tě poznala," vykrucuje se, protože si uvědomuje situaci. Je sportovně založená a před nehodou běhala i jezdila na kole a na kole jezdí do dnes, ale nechce se jí hned s pravdou ven. Bojí se jeho negativní reakce. Chce Adama na danou situaci alespoň lehce připravit, i když ve skutečnosti vůbec netuší jak. "Tak dobře, budeme doma, připravil jsem nějaké dobrůtky a laskominy všeho druhu, nějaké vínko, máš pravdu, měli bychom se dobře poznat." Trapas zažehnán, prozatím.

Došli k Adamově domu, nic velikého, ale domeček je to pěkný i s malou zahrádkou a jak o něco později zjišťuje, i zevnitř tuze útulný. Adam se zdá býti dobrým společníkem. Je hovorný, ale ne sebestředně, snaží se Terezku pobavit a daří se mu to. Jeho rétorické schopnosti jsou stejně obdivuhodné, jako styl jeho psaní. Preferuje otevřenost, ale vtipnou formou, občas něco přežene, ale vzápětí si to hned uvědomí a vystřelenou kulku stáhne zpět a zabalí ji do nejjemnější krajky. Působí tak mužně, přitom se nebojí projevit city. Terezka se najednou přistihne, jak na Adamových slovech visí. Je to pro ní zvláštní pocit, na fotkách viděla Adama zcela nahého, dokonce i při onanii, on jí zná stejným způsobem, přitom se teprve teď poznávají. Adam neskáče Terezce do řeči, jak to dělal třeba Marek, ten jí málokdy nechal domluvit a Terezce to vlastně ani moc nevadilo, není zrovna hovorná a tak se nechala od Marka bavit, ale Adam je jiný. Vždycky, když domluví, chce znát Terezčin názor a její pohled na věc. Bedlivě ji naslouchá, stejně jako ona jemu. Zdá se, že vzájemně doplňují, což je dobré znamení.

Tereza se cítí po večeři fajn, i když jídla bylo na ní až moc, naštěstí nedojedla všechno, to by asi praskla. Také vínka bylo asi víc, než bylo záhodno, trošku se jí točí hlava, ale špatně jí není, nicméně si pro jistotu žádá už jen o sklenici vody. Adam jí rád vyhoví, cítí, že je Terezce sympatický a tak nechává plavat původně striktně erotický motiv dnešního setkání. Rád by na Terezku zapůsobil do té míry, že by získal nejen její vnadné tělo, ale i alespoň malinkatý kousek jejího srdce, byť jen v podobě bonusového kamarádství. Zdá se, že hvězdy mu jsou nakloněny. "Uf, jsem úplně nacpaná," funí Terezka. "Víš co, tak si chvilku odpočineme a pak si půjdeme zaběhat, třeba jen na dvacet minut, jo?" nabízí znovu Adam. "Co máš sakra furt s tím běháním, musím na záchod, kde to je?" změní Terezka prudce intonaci. Adam se zarazí a beze slov Terezku dovede ke dveřím od toalety. Ta bez meškání zabouchne dveře a zamkne se. "Není ti špatně?" ptá se jí Adam. Bez odezvy. Odchází tedy do kuchyně, aby se trošku napil vína, ale vzápětí se vrací k zamčeným dveřím. Tereza si zatím sedá na zavřenou mísu a začíná natahovat moldánky. "Co mu mám jako říct," honí se jí hlavou. "Nebo si mám rovnou sundat kalhoty a ukázat mu to," opravdu si neví rady. Adam začíná být trošku nervózní, protože vlastně netuší, co se vlastně stalo. "Terko, jestli ti je špatně, tak mě musíš pustit dovnitř, pokusím se ti nějak pomoct, hlavně se mnou komunikuj, netuším, co se s tebou děje." Terezka si uvědomuje, že když si s Adamem dávala toto rande, tak přemýšlela nad vším, kromě jedné věci, a to, jak mu sdělí, že není zcela zdravá. No nic, nyní už není kam couvat, vstává tedy a otevírá dveře a sedá si opět na toaletu. Její líčka zkrápějí kapičky slz. "Copak se děje Terezko," pokleká k ní Adam. Ona se na něho odevzdaně podívá a začne si vytahovat levou nohavici u kalhot. "Při autonehodě jsem přišla o část své nohy, pod kolenem," Adam zří nožní protézu, zatímco Terezka začne hlasitě vzlykat. "Mám odejít hned?" hláskuje skrz vzlyky. Adam se nenuceně usměje. "Blázínku, vždyť jsme se sotva poznali," vřele ji obejme, což Terku absolutně omráčí a ona se mu bezděčně oddá. "Drž mě prosím Adámku, já se tak bála, co na to řekneš, vůbec jsem nepřišla na to, jak ti to mám naznačit." Tady pomůže jen jedna věc - horlivě ji začne líbat, což mu ona opětuje. Objímají se a laskají.

Když se Tereza trošku uklidní, Adam ji úsměvem navrhne, že by mohli změnit lokál, načež se ona rozesměje. Pak pomalinku vstává, míří ke dveřím a Adam ji následuje. Nečekaně ji však obejme zezadu kolem pasu a Terezka ucítí jeho dlaně na svých ňadrech. Není ji to nepříjemně a Adam navíc přidává na otáčkách, protože začíná líbat a laskat její šíji, krk a levý ušní lalůček, což Terezku okamžitě přenáší do stavu erotické excitace. Zavrní jako kočka, nebo spíše lvice, což je pro Adama adrenalinovou vzpruhou pro další konání. Zajede ji pod oděv a žmoulá a dráždí Terezčiny bradavky, které jsou vzrušením zduřelé, následně jí svléká tričko a podprsenku, která už stejně neplní svoji funkci. "Terezko, já tě hrozně chci," nezakrývá své přání Adam. Terezka ale přece není proti, její prohnuté tělíčko to dává jasně najevo. Adam ji rozepíná zdrhovadlo u kalhot a sundavá jí je, společně s kalhotkami. Terezka je tak vzrušená, že její ruka samovolně míří k mokrému klínu, nad pahorkem ale pohyb ruky zastaví. Chce, aby to byl Adam, kdo odpálí tu nálož a už vnímá jeho ruku, jak po vzoru jedovatého hada se plazí po jejích stehnech vnitřní stranou a ona ví, že hadí uštknutí se nenávratně blíží každou setinou sekundy a už se tak také stalo. Terezčin chtíčem obnažený klitoris spouští salvu rozkoše, která zaplavuje její po lásce voňavé tělo. Její broskvička uctivě přijímá návštěvníky převlečené za Adamovi prsty a hřejivým nektarem oslavuje spojení dvou lidských bytostí. Adamův bojovník se ovšem už také hlásí k boji, má nabito ostrými a palivem šetřit nehodlá. Vstupuje do Terezky s vítězným odhodláním a bez bázně a hany. Ta ho s neskrýváním potěšením vítá a její ústa zas po dlouhé době mohou pronést ta slova, která mohou slyšet jen dva, sexu oddaní lidé. "Omrdej mě, jako klisničku, zezadu a na stojáka, chci to." A Adam milerád poslechne. Přestože je s Terezkou poprvé, jako by mu někdo radil, co má dělat. Jeho penis pulsuje v její mušličce tak hbitě a nebojácně. Adam mění tempo a svírá Terezčiny boky. Najednou ucítí, jak se jeho ruka vine po její páteři až k hlavě a uchopí ji za vlasy těsně za gumičkou, která drží její culík. Podebere vlasy zespoda a jemně sjíždí po celé jejich délce až ke konečkům. Jeho dlaň se však natotata vrací k místu za gumičkou, opět podebírá její vlasy zespoda, tentokrát však za ně škubne a zatahá. Jeho pyj v tu samou chvíli pevněji zaútočí na její jeskyňku. První společné vyvrcholení je na světe.

Je druhý den ráno, Terka se probouzí jako první, opatrně a potichu si nasazuje svoji protézu a zcela nahá odchází do kuchyně udělat kávu. Po chvíli se vrací a stojíc mezi futry sleduje spícího Adama. Je do něho zamilovaná? Ani nedoufala, že to bude trvat jen tak krátce, co s hlavy a především ze svého srdce absolutně a pro vždycky vyžene toho zrádného Marka. Teď žije jen pro Adama, ačkoliv zatím vůbec netuší, kam jejich vztah časem postoupí, fyzicky se přece znají jen od včerejška. Terezce je to vlastně docela jedno. Ví, že i po nehodě se může cítit jako žena a být šťastná…

Pravda o Akimovi

Tento článek má dva důvody. Nesnáším lež a tak jsem se rozhodl o sobě napsat úplnou a nepokrytou pravdu. Už vás nechci zkrátka dál oklamávat milí blogeři. A ten druhý důvod je, že chci vzdát hold a úctu českým lékařům, jmenovitě českým plastikům, čili doktorům zabývající se plastickou chirurgií.

Už to zkrátka nemohu vydržet a tak to musí ven, milí přátelé. Narodil jsem se, respektive narodila jsem se jako žena, což by nebylo nic hrozného, kdybych se ale nenarodila jako extrémně ošklivá a znetvořená žena. Byla jsem tak ohyzdná, že můj otec i matka, hned několik minut po mém narození spáchali rituální sebevraždu, přičemž prosili Boha i Satana za odpuštění, protože jim bylo tíživě líto, že na Svět přivedli takovou zrůdu. Také doktor, můj porodník nesl situaci ohledně mého porodu velmi těžce, několik dní poté, odevzdal svůj medicínský titul a rozhodl se dále vykonávat už jen práce kopáčské, s tím, že tam snad nic nezkazí. Nedisponoval však potřebnou sílou k tomu, aby tuto práci mohl vykonávat, a tak zvolil jinou variantu, tudíž práci, ve které, když se něco nepovede, nic se nestane, maximálně za to dostane tučné odstupné. Ano, tušíte správně, stal se politikem. Také zdravotní sestry, které asistovaly u mého porodu, dostihl nemilosrdný osud, i ony se vzdaly lékařské praxe a nastoupily coby nevěstky lásky v jednom známém bordelu.

Vyrůstala jsem tedy v dětském domově a můj život byl od malička jedno veliké utrpení a čiré peklo. Všichni mi tam totiž říkali zrůdná Akimka. Veškerý personál dětského domova se mě bál, případně štítil a děti se mi nepokrytě smáli, mučili mě a všelijak týrali. Ale já se jim ani moc nedivím, byla jsem opravdu šereda. Nemusím vám snad vysvětlovat, že mě má vizáž tuze trápila a od malička jsem snila o plastické operaci, která by mě jednou a provždy zbavila mého cejchu. Navíc jsem si v pubertě uvědomila, že duševně se necítím býti ženou, nýbrž mužem a tak byla nasnadě i změna pohlaví, zkrátka, když změna, tak úplná a dokonalá. Jenže, takové operace pochopitelně jsou poměrně drahé a já se tedy rozhodla si na ně vydělat, jakožto atrakce v jednom obludáriu, které kočovalo po vlastech evropských i zámořských a kde vystupovali podobně postižení lidé. Tuhle práci jsem dělala celých deset let. Ano deset let jsem se dobrovolně stávala terčem posměchu, ale trpěla jsem s nadějí, že tato tortura jednou skončí, já podstoupím veškeré potřebné operace a bude ze mě nádherný, mladý muž.

A jak jsem si usmyslela, tak se také stalo a to v době, kdy mi bylo 26 let. Lékaři odvedli profesionální, precizní práci a výsledek byl více, než dokonalý. Stal se ze mě mladý muž, navíc s maximální přitažlivostí, ženy mě obletují, o sex si říkat nemusím, je mi poskytován automaticky. Ze zrůdné Akimky, stal se neodolatelný fešák Akim. Nezkušené dívky přede mnou nezvládají utajit svou panenskou roztouženost, svlékají se a nepokrytě přede mnou onanují, přičemž doslova škemrají o to, abych je zbavil jejich nevinnosti, což mi umožnuje penis, který mi lékaři vytvořili z pyje koňského. Snad vám nemusím řikat, respektive psát, jaká je to pro mě úleva. Nyní už se nemusím bát podívat se do zrdcadla, anebo bez obav vyjít na ulici. Je až s podivem, kam dnešní medicína pokročila, když umožnuje udělat z extrémně ošklivé ženy, tak pohledného a dokonce sexuálně aktivního muže, jako jsem dnes já. No posuďte sami, připojuji 2 fotografie, na první jsem ještě coby monstrózní žena, které se lidé bojí a štítí a na druhé už jako maximálně přitažliví muž, který musí ženy doslova odhánět.

Strach???

Bojím se tě osude, má lásko, mé všechno, bojím se tě, protože tě tak miluju. Tvé veškeré činy jsou vytetovány do mé mysli, tak jasně, jak jen vesmír může působit. Jsme si tak blízko, jak jen milenci mohou být. Přitom tak vzdáleny, jak život dospělého na úkor dítěte. Jsme jenom ty a já, siamská dvojčata, paprsek světla vetkaný do tváře budoucnosti. Budeme spolu navěky, ani čas nás nepohltí, ani válka, ba ani smrt nás nerozdělí. Přitom jediné slovo vlídného člověka nás může změnit, tak nezvratně, ano tebe i mne můj milý osude, můj příteli. Tak jednoznačně, jak ani ti sám to nedokážeš. Snad i jediný tón tohoto světa a jeho pradávné minulosti to může dokázat. Je to tak snadné...

A proto tě tak miluju a bojím se tě zároveň. Buď se mnou...

Nasty?

Tak řekni. Co je to vlastně ta KRÁSA?

Kdy přestává být muž mužem?

Původně jsem chtěl napsat čistě veselý až vtipný článek o jaru, které se nám pomalu, ale jistě blíží, respektive už nám buší na vrátka a myslím, že nebude čekat, až mu pootevřeme, ale vtrhne k nám tak říkajíc bez pozvání, ono se zkrátka ptát nemusí, tak je to přece od přírody dáno. A vezme-li to kalendářně, tak dnes je první jarní den, a tak by se dalo říct, že jaro už nám začíná vládnout.

A takhle jsem chtěl pokračovat pěkně zvesela a radostně, ale pak jsem si opět uvědomil, že všechno má svoji dark side, svoji temnou, či stinnou stránku věci. Ano, tak to už to na Světě bývá, nic není jen pozitivní, skvělé a viděno v růžových barvách. Také jsem si vzpomněl na příhodu, kterou mi v loni vyprávěla kamarádka. A tak sám nevím, jak tento článek dopadne, budu zkrátka psát to, co mi právě bleskne hlavou, snad se mi to podaří alespoň nějak rozumně poskládat, aby to mělo hlavu a patu, ale dobrou kvalitu článku vám s klidem slíbit nemohu a také se obávám, že konec bude dosti trpký.

Zatím tedy ale ještě budu pokračovat s veselou notičkou na rtech. Je jaro, příroda se probouzí, i když při pohledu z okna koukám, že opravdu z volna, ale jsem jistý, že nebude dlouho trvat a všechno se bude jarně radovat, tráva obdrží zas svůj sytý odstín, stromy též cinknou smaragdem a veškerá květena se zabarví, až oči budou přecházet a všechno bude krásně vonět, že se z toho alergici poserou (dámy prominou). Také fauna se už jistě probouzí a každý živočich si nejprve najde něco dobrého na zub, a když se dobře nakrmí, bude se snažit najít nějaký ten protějšek. Sameček samičku, druh družku…

… a pak nám pánové nastane kurevský peklo. Každý rok je to totiž stejný. Jakmile se teploměr vyšplhá výše, než ke dvacítce, což nemusí už dlouho trvat, veškeré ženské pokolení se samozřejmě začne vysvlékat ze zimních bund, kabátů a kozačky nahradí tenisky a střevíce. A když teploměr povyleze ještě o kousek výš, tak nastane čas pro zbraně hromadného ničení v podobě sukýnek pod prdelku, triček, tílek a bodýček. A to se pak na to muž, chudák zmatený a zrovinka jarem probuzený musí nevinně koukat a kochat se tou dívčí a ženskou krásou, která se mu náhle rozprostře před očima a bude jí všude plno, kam jen vstoupí, bude nějaká ta luxusní kráska, jen spoře zahalená a instinktivně, byť nevědomky svádějící a žadonící o oplodnění. A to se jako pak má člověk, rozuměj muž ohlídat a nezírat, jak nadržený adolescent, co ještě nepoznal kouzlo samohany. Vždyť je to pro toho chudáčka samečka takový šok po té zimě, kdy jsou děvčátka a ženštiny krásně zabalené v péřovkách a mají od mrazu opuchlé tvářičky a červené nosíky, coby rampouchy, jen cvrnknout, aby jim upadl. A najednou přehlídka pomalu ve spodním prádle všude, kam se otočíš. Potom v létě už to jaksi jde, člověk, opět rozuměj muž, se aklimatizuje, vybouří se a už to bere tak nějak z nadhledem. Ale první parné dny jsou pro nás šokující podívanou. Ono, třeba když vlezete ve vlaku do kupíčka, kde sedí samotná náctka a má odhalené nožky přehozené přes protější sedadlo, na které si sednete vy a ještě na vás laškovně mrkne, že jako, jestli vám to nevadí, vy pochopitelně pokývnutím odpovíte, že ani náhodou a začnete s ní nenuceně konverzovat, přičemž se jí pochopitelně díváte jen na obličej, tedy do očí a až po chvilce, v rámci periferního vidění obhlédnete situaci, kam že ta její sukýnka asi sahá a vy alespoň doufáte, že si ten nevychovaný spratek s tělíčkem andělíčka nezapomněl doma gaťky a když jo a skrze přední rozparek džínové sukénky, zapnutý jen na pár knoflíčku na vás občas vykoukne narůžovělá jeskyňka… To je pak z vámi amen, máte mlhu před očima a nevidíte nic jiného, než otevřenou náruč přísedící cestující. A tak se začnete snažit děvče zaujmout a doufáte, že se vám to podaří do té míry, že ona nabyde dojmu, že i její jarem zduřelé a zvlhlé tělíčko si žádá mužskou blízkou přítomnost a to co nejdříve. Někdy to vyjde, jindy ne. A do takových situacích se dostanete třeba i několikrát za týden. Tento příklad byl extrémně náročný, zdaleka ne všechny ženy a dívky jsou takto vyzývavé. Bohužel, ne všichni muži jsou schopni překousnout odmítnutí a dokonce jsou muži, kteří se neovládnou a hodlají si ženu, či děvče "vzít" i bez její vůle. A tím se dostáváme k odvracené straně věci, vstupujeme na dark side, která může být pro určenou ženu osudovou a až příliš krutou.

Popíši vám historku, kterou mi vyprávěla má kamarádka, která se shodou okolností udála též ve vlaku (já mám na ty vlaky snad obsesi, či co). Kámoška přejížděla v loni jen z města do města, necelých 13 kilometrů, coby kamenem dohodil. Byl to klasický vagon ze sedadly, nikoli kupíčkový typ. Bylo to večer za parného léta a tak kámoška měla tričko a sukni. Vagon byl skoro prázdný, jen si všimla jednoho celkem pohledného a celkem dobře oblečeného mladíka, značkové tričko a kraťasy, seděl nedaleko ní. I on si jí všiml a asi se mu zalíbila a to bohužel, protože muž neznaje studu a prost veškeré morálky počal před ní vykonávat ipsaci a to dost nepokrytě. Průvodčí byl momentálně kdesi a tak se kámoška zvedla a přešla do jiného vagonu, doufaje, že jí muž nebude následovat, což neučinil a ona po několika minutách vystoupila v cílové stanici "bez úhony." Jen si pohlídala, jestli masturbant nevystoupil též, což se naštěstí nestalo. Když nám to později vyprávěla, nebyl jsem jediný, kdo zlostí skřípal zuby, v partě jsme se shodli, že tohle už je hodně přes čáru a že muž může být nadržený, jak chce, ale tohle se prostě nedělá, že takové věci je nutno nechati na doma.

Ono se říká, že tihle onanisté nemají potřebu nikomu ubližovat, že si prostě udělají to svoje a jdou pryč, ale pro tu ženu, či děvče to zajisté není nic příjemného a navíc tímhle to mnohdy bohužel nekončí. Ano mluvím o znásilnění, kterého dobou spíše přibývá. A to už je vskutku obrovský společenský problém. Navíc, když si uvědomíme, že ohlášené případy jsou jen malým zlomkem veškeré sexuální agresivity konané vůči ženám. Málokterá znásilněná žena se totiž rozhodně skutek ohlásit, buď se bojí výhružek agresora, ve větší míře jí v tom ale brání představa, že bude muset celou situaci vyprávět nejprve na policii, případně pak u soudu, což se může rovnat pocitům stejné hořkosti, jako samotný akt. Mnohé ženy se také za čin svým způsobem i stydí a pochopitelně ho vnímají jako své pokoření. Všeobecná představa, že pachatelem znásilnění je vždy jakýsi pobuda, opilec, zoufalec zkrátka muž z okraje společnosti je nesmyslná. Je alarmující, že více než polovinu pachatelů znásilnění tvoří muži, kteří se rekrutují z okolí oběti. Patří k jejím příbuzným, přátelům, známým či spolupracovníkům. Mnohdy to jsou muži, kteří jinak sexuálně nestrádají, vedou normální sexuální život, mají rodinu, děti. To je na celé situaci to nejděsivější a také je nutno si uvědomit, že ta neblahá záležitost v drtivé většině případů nekončí samotným aktem. Dívky a ženy si mohou následky nést dlouho, mnohdy po celý život. Jedná se často o psychické problémy, neschopnost navázat vztah, případně vést běžný partnerský život, odpor k sexu jako takovému je v těchto případech také velmi běžný. Oběti znásilnění často hledají cestu ven z klíčivých pocitů v drogách, alkoholu, v automutilaci, případně si vezmou i život. Jejich stavy pochopitelně vnímá i jejich okolí, jejich blízcí a rodina, ačkoliv se jim děvče, či žena třeba ani nesvěří. Ta daň za chvilkový pocit úlevy pachatele je tudíž hodně vysoká a neférová vůči ženám. A to se zdráhám psát o sexuálním násilí páchaném na dětech. Je zřejmé, že oběti znásilnění prožívají peklo, je přece spousta faktorů, které situaci ještě zhoršují, žena může být věřící, nezkušená, nezbavena poctivosti, asexuální, lesbického zaměření, nebo zamilována do muže, který na ní doma čeká…

A jak o znásilnění smýšlejí zákony?

(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,

b) na dítěti, nebo

c) se zbraní.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším čtrnácti let,

b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo

c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

Nepřipadají vám tyto trestní sazby příliš a až směšně nízké za to, že pro několik minut vlastní rozkoše zbaví někdo někoho jiného možnosti prožít krásný a láskyplný život. Já určitě nejsem dokonalý člověk a dokonalý muž už vůbec ne, ale muž, který si podvolí ženu násilím, u mě zkrátka přestává být mužem…

Obzory

Potkal jsem tě na cestě domů,

v očích slzy a sucho v ústech,

ptal jsi se mě, co je štěstí.

Štěstí je nic nehledat

a přesto něco najít.

Chtěl jsi mít křídla?

Časem se to v tobě rozplyne.

Kapku po kapce.

Stromy, slova, lásky,

to vše časem se rozplyne.

Jediné, co zbude,

budou smutní ptáci vstříc obzoru letící.

Protože není kde se toulat…

(text: Václav Šlauf)