Schoulila se do
klubíčka,
ulevilo se jí,
trochu,
alespoň na chvíli,
přivřela oči,
najednou bylo šero,
stmívalo se,
uzrál čas na první lunný
paprsek,
pro dobré usnutí
v mysli
konejšila sama sebe,
noc pokynula Slunci,
které se s grácií
zakutálelo
kamsi za horizont,
zavřela oči a usnula,
byla tak půvabná,
v měsíčním svitu
skvěl se odlesk
tváře nevinné, malé
holčičky,
kterou v hloubi
své duše uchovala.
