pondělí 29. července 2019

Krvavé kuropění

Podívej hvězdo jasná, královno noci
žijeme ve Světě přeplněném magií,
jen se rozhlédni, vše je tak voňavé,
magické, kouzelně a tajemně svůdné,
sám nevím, co k tobě mě váže,
snad není to jen chtíč být ti blíže,
připouštím, poslední dobou vlivem osudu
uvažuji více co zvíře, než člověk,
ale snad tomu tak má být,
doufám, že shůry je seslána ta má letora,
ten animální odér, co mou srst čechrá,
víš, nevěsto temnoty, já pocit mám,
že ve tvé blízkosti je mi krásně,
hýčkáš mě čímsi lákavě průzračným,
patrně tvá rozpolcenost volá mě k tobě,
ta nerozhodnost ukryta do milionu tváří,
s nichž každá ti patří, ne méně, než jiné,
láteříš, že prahnu po tvé horké krvi.

Přestala bys lkát pro ten důvod,
kdybys věděla, že krev v mých očích
je pouhou substituci za tekutinou odlišnou
též lidskou, tedy žensky lidskou,
takovou, kterou muži nedostali do vínku,
ačkoliv zrovna po ní volají celé své žití?

Co naplat, tak tomu nahoře chtějí,
vůli nebeské těžko se vzpírat,
srdci, pumpě života poručit se nedá,
to víme oba, ty i já, kráska a netvor,
co právě v myšlenkách čechrá
tvou dlouhou, havraní hřívu,
mlčeti nemohu, to je ti známo,
hraj si klidně na světici,
stejně staneš se mým hříchem,
od rána do noci, myslím jen na tebe.

čtvrtek 25. července 2019

Vrásky na fontanele

Vlídnost do hrubé látky oblékám,
bolavé srdce léčím ranami,
přesto něžné polibky posílám,
když podléhám tvé kráse,
jak v opilosti se oddávám
voňavému, hřejivému pokušení,
hýčkat nechávám se touhou,
chtíč proplétám s duchovnem,
kyvadlo rozkývalo se tak mocně,
možná nežijeme pouze jednou,
ale nikdo nám nezaručí budoucnost,
stejně těžko definovat hřích,
pro někoho je i přirozenost hanbou,
zlo se s dobrem mísí v jednom hrnku,
do kterého si ráno uvaříme kávu.

Ach to magické aroma, cítíš ho?

V jednom okamžiku život bolí i hojí,
jiné to nebude, to si pamatuj
a bez výčitek věř sama v sebe,
nelam si hlavu tím, co druzí si myslí,
nauč se lidi milovat, stejně tak nenávidět,
Svět není černobílý, barvami hraje,
podívej, jak pestré jsou a rozmanité,
je to přece tak snadné, žít a zemřít.

pondělí 22. července 2019

Nerozum

Není to nerozum bát se strachu?
Zaplaš nevítaného hosta,
bojuj s jeho nadvládou,
nedovol mu vše ničit.

Pomohu ti, uvidíš,
spolu na něho vyzrajeme,
ve dvou se to totiž lépe táhne,
nemám pravdu?

Ty už opět klopíš zraky?

Jak blaze je mi po tvém boku.
Usmála ses, viděl jsem to.
Věk je přece jen pouhé číslo.

pátek 19. července 2019

Do zpocena

Mé tělo je most,
přes který nejsem schopen přejít,
pilíře má příliš slabé,
vratkosti je přece se bát,
zvláště když už tě nesmím držet za ruku
a svobodně si městem jít,
jsem tak unavený,
že ti nedokážu nic vyčíst
a ono ani vlastně není co,
když dala jsi mi tak moc,
snad nemám důvod si zoufat,
také je třeba ti upřímně poděkovat,
ale tu prokletou bolest prostě popřít neumím,
zlobit se přesto nedokážu,
každá bolest jednou pomine,
je na čase se po vratkém mostě opět rozeběhnout,
zkusit to znovu a naučit se už konečně
PADAT VZHŮRU,
nebo si zas namlátit hubu.

pondělí 15. července 2019

Trocha šafránu (Nedopsaná)

Kolíčkem na prádlo
připnu slunko na oblohu,
a pak tě obejmu.
Proč?
Protože tě mám moc rád,
ano takhle prosté to je.
Nač věci komplikovat,
když to vůbec není nutné.
Na Světě je spousta zla,
i já mám často v duši prázdno,
přesto citů na rozdávání mám,
ačkoliv mlčím a úsměv se mi nedaří.
Podívej, něco vláhy z nebe padá,
pomaličku se snáší, vzduchem plachtí,
jako lístečky právě louhujícího se čaje,
ach, ta vůně ryze nebeská, tuze omamná,
ty ale také překrásně voníš a tvůj klín…

středa 10. července 2019

Eso v rukávu

Stále více se to ve mně pere,
láska a nenávist,
pocity jako výběr vín hroznových.
Jaké zrnko odpadlé zkysne
a které s trochou píle
v lahodný nápoj se promění?

Sny v realitu přetvářím,
ale noční můry
hrůzností mě probouzejí.

Slov láskyplných plný sad mám,
přesto o konejšivé doteky nouze,
s pláčem smích,
toť avers a revers jedné karty.

neděle 7. července 2019

Lentilku, či hašlerku?

Krev zurčí v žilách,
mysl však chřadne,
topí se v marnivostech
lidské zlomyslnosti,
projevy šílenství,
toť jediné účinné placebo,
jinak by se z toho člověk
musel asi nadobro zbláznit.

čtvrtek 4. července 2019

Zrcadlení

Tlukot srdci,
červánkům stud,
divokost fauně,
flóře rozmanitost,
modř nebesům,
pradávnost
mořím i oceánům,
majestátnost horám,
vesmíru nekonečnost.

A tvoru lidskému?
Sebeklam.

pondělí 1. července 2019