Vlídnost do hrubé látky oblékám,
bolavé srdce léčím ranami,
přesto něžné polibky posílám,
když podléhám tvé kráse,
jak v opilosti se oddávám
voňavému, hřejivému pokušení,
hýčkat nechávám se touhou,
chtíč proplétám s duchovnem,
kyvadlo rozkývalo se tak mocně,
možná nežijeme pouze jednou,
ale nikdo nám nezaručí budoucnost,
stejně těžko definovat hřích,
pro někoho je i přirozenost hanbou,
zlo se s dobrem mísí v jednom hrnku,
do kterého si ráno uvaříme kávu.
Ach to magické aroma, cítíš ho?
V jednom okamžiku život bolí i hojí,
jiné to nebude, to si pamatuj
a bez výčitek věř sama v sebe,
nelam si hlavu tím, co druzí si myslí,
nauč se lidi milovat, stejně tak nenávidět,
Svět není černobílý, barvami hraje,
podívej, jak pestré jsou a rozmanité,
je to přece tak snadné, žít a zemřít.
Žádné komentáře:
Okomentovat