Tam kdesi
v podzemí
žijí malé, nevinné
děti
s pytlíky
s toluenem u nosů
nejí, nespí a možná
už ani nepláčou
jen apaticky
vyhlížejí svůj bezútěšný konec
a vy tady před
televizí
řešíte kruhy pod vašima
očima
z nevyspání.
Tam kdesi
v podzemí
žijí malé, nevinné
děti
s pytlíky
s toluenem u nosů
nejí, nespí a možná
už ani nepláčou
jen apaticky
vyhlížejí svůj bezútěšný konec
a vy tady před
televizí
řešíte kruhy pod vašima
očima
z nevyspání.
V očích mých
ustavičně oslnivě záříš,
bez ohledu na to, jak
se právě tváříš,
klidně si nahoď nudou
otrávený úšklebek,
pro mě vždy budeš
nejrozpustilejší andílek,
co směje se, i když
se na celý Svět mračí,
pouhý okamžik s tebou ke štěstí mi stačí.
Nebyl schopen
jediného pohybu,
jen zhluboka
oddychoval
a mlčky čekal,
až nálož lásky
rozmetá jeho srdce na
kusy,
před tím se nikdy
necítil tak šťastný.
Zjizvený obličej
kohosi
ve snech občas vídávám
snad symbol letitého
přítele
zdá se mi o něm vždy
nad ránem
těsně před
probuzením.
Život mě časem
naučil,
že tvář bez jizev je
tváří
neupřímnou, lživou a
falešnou,
jelikož člověk, který
bolest nepoznal,
ten o radostech
z žití nemá ani ponětí.