Blešák

Prodám následky dětské obrny,

nemusíš se bát horentní ceny,

prakticky za odvoz vše ti dám,

tři úžasné věcičky já totiž mám,

pajdavou nožičku budeš mít jenom za bůra,

v zážitek promění se procházka i horská túra,

za pětku přihodím ručičku zkroucenou,

tou ohromíš slečinku i ženu provdanou,

třešinkou na dortíku stane se ušišlaný jazýček,

ten dostaneš gratis, ať jsi dokonalý chlapeček.

Letokruhy

Jsem člověk

bludný kámen žití

oživlý kýč

synonymum teroru

zosobněná zkáza

nástroj strachu

mocichtivý klaun pod maskou

oškubaného páva

omyl přírody

prodloužená ruka smrti

zakřivené zrcadlo hanby

prolhaný humanista

samozvaný pán tvorstva

přesto po mě potopa

jsem zrůda, netvor, ničitel

jsem člověk.

Vysněná

V pápěří schoulená

nevědomky schovaná

do snů zachumlaná

v nahotě hýčkaná

okolím netušená

má myšlenka na tebe

tulí se a lísá.

Blaho po nožkách

Svírán

okovy pocitů

o nadechnutí prosíš

dřív to bylo tak snadné

letět volně

nechat plynout čas

i vše ostatní

výčitky svědomí

pohltily tvůj mozek

omlouváš se

jemu

ji

sám sobě

náhle již necítíš vinu

na to je Svět příliš krutý

říkáš si a máš možná pravdu

je potřeba jít dál

pachtit se za špetkou štěstí

které už jsi poznal

snad je to jen zlato kočičí

chutná však tak opojně

zas zvoní budík

tak nasadíš úsměv a jdeš

třeba tě někdo opravdu rozesměje.

Nebojsa (láska - to sladké pokušení)

Opravdová láska podobá se rozbouřenému moři,

voní po slzách štěstí i smutku tekoucích po tváři,

je neutuchající touhou a vyhladovělým chtíčem,

k srdci bolavému na věky nerezavějícím klíčem,

nebojácným nakonec ukáže tu nejkouzelnější cestu životem,

pochybovačné strašpytly občas potrápí bludným kamenem,

láska dokáže rozdávat, ale někdy také hodně bere,

nemusí se však obávat ten, kdo se životem se pere.

Radost z radosti

Nebesa jsou plná hvězd,

stačí se jen rozhlédnout,

ale ty se mračíš,

že neumíš je všechny spočítat,

jsi smutný, pláčeš,

tolik krásy všude kolem,

ty ji však odmítáš vidět,

sám sebe trápíš

pro zbytečnosti a malichernosti,

hořekuješ, že není ti pomoci,

přitom je to tak snadné,

usmát se na širý Svět,

i když ti občas někdo ublíží,

raduj se přece, že žiješ

a hvězdy již nepočítej,

ty zkrátka spočítat nelze.