Opravdová láska podobá se rozbouřenému moři,
voní po slzách štěstí i smutku tekoucích po tváři,
je neutuchající touhou a vyhladovělým chtíčem,
k srdci bolavému na věky nerezavějícím klíčem,
nebojácným nakonec ukáže tu nejkouzelnější cestu životem,
pochybovačné strašpytly občas potrápí bludným kamenem,
láska dokáže rozdávat, ale někdy také hodně bere,
nemusí se však obávat ten, kdo se životem se pere.
A což pak teprve láska platonická?
OdpovědětVymazatA což pak teprve láska platonická ...?
OdpovědětVymazatNo právě. :-)
Vymazat