Se špetkou
rozpačitosti
směju se vlastním
snům
pláču, hořím, zajíkám
se
ale jdu dál a dál
snad trochu bezhlavě
vstříc další chiméře.
Nejsem sráč, nejsem.
Se špetkou
rozpačitosti
směju se vlastním
snům
pláču, hořím, zajíkám
se
ale jdu dál a dál
snad trochu bezhlavě
vstříc další chiméře.
Nejsem sráč, nejsem.
Z lásky
k tobě
zpopelním svou duši,
urnu už mám koupenou,
místo štítku se
jménem
čtyřlístkem zeleným
ji ozdobím.
Z lásky k tobě
zpopelním svou duši,
ale srdce vděčné, ač
ustýskané
nikdy nepohřbím.