Kolíčkem na prádlo
připnu slunko na oblohu,
a pak tě obejmu.
Proč?
Protože tě mám moc rád,
ano takhle prosté to je.
Nač věci komplikovat,
když to vůbec není nutné.
Na Světě je spousta zla,
i já mám často v duši prázdno,
přesto citů na rozdávání mám,
ačkoliv mlčím a úsměv se mi nedaří.
Podívej, něco vláhy z nebe padá,
pomaličku se snáší, vzduchem plachtí,
jako lístečky právě louhujícího se čaje,
ach, ta vůně ryze nebeská, tuze omamná,
ty ale také překrásně voníš a tvůj klín…
Žádné komentáře:
Okomentovat