Bojím se tě osude, má lásko, mé všechno, bojím se tě, protože tě tak miluju. Tvé veškeré činy jsou vytetovány do mé mysli, tak jasně, jak jen vesmír může působit. Jsme si tak blízko, jak jen milenci mohou být. Přitom tak vzdáleny, jak život dospělého na úkor dítěte. Jsme jenom ty a já, siamská dvojčata, paprsek světla vetkaný do tváře budoucnosti. Budeme spolu navěky, ani čas nás nepohltí, ani válka, ba ani smrt nás nerozdělí. Přitom jediné slovo vlídného člověka nás může změnit, tak nezvratně, ano tebe i mne můj milý osude, můj příteli. Tak jednoznačně, jak ani ti sám to nedokážeš. Snad i jediný tón tohoto světa a jeho pradávné minulosti to může dokázat. Je to tak snadné...
A proto tě tak miluju a bojím se tě zároveň. Buď se mnou...
Žádné komentáře:
Okomentovat