Ach,
těžko já
vám povím,
jak strašlivě moc
je mi teskno a duše
má se souží, viděti vás vy
věčné služebnice, otrokyně vždy
poddajně a věrně, ač bezmyšlenkovitě
sloužící své paní, či pánovi za každé okolnosti
v naprostém parnu i v zimě, ze které se tají dech a
zebe, až mráz zalézá za nehty a kouše, jak klubko zmijí
jedovatých a hejno vzteklých štíru smrtonošů, co hrozivě a
hrdě mávají svým telsonem, aby zastrašili toho, kdo je ohrozí.
Ach, jak je mi vás líto, holky milované a nenáviděné, vy které ve
dvou, jen s deseti podruhy musíte a jste nuceni konat zlo, ba někdy
i dobro, však nikdy dle svého uvážení, nýbrž jen na rozšafná přání svých
ustaraných majitelů, kteří vás dostali do vínku, jen malou chvilku po jejich
početí a hned po narození vámi počali ovládat a zotročili vás jen ke svému blahu
a vám nezbývá, než jen slepě poslouchat na slovo a je jedno, jestli je to slovo dobré,
či zlé, rozkaz je rozkaz a ten se musí poslouchat, i kdyby to mělo stát lidský život, to třeba
v zápalu vášně, případně pro peníze, ty špinavé papírky, co nás naučily nevážit si přirozených
hodnot, které vystřídaly hodnoty jiné, striktně materiální a kdo má víc a je v balíků, tak je zkrátka
pán. Naopak, ten kdo píská kudlu, tak je ničema, dareba a darmožrout, i kdyby to byl genius, co se ve
své skromnosti a nemaje loktů ostrých neprosadil ani za mák a tak je za chudáka a pro smích všem
zbohatlíkům, co jsou na koni a mají se za smetánku v té penězi umaštěné a upatlané společnosti,
kde si neváží jeden druhého, ani co by se za špinavý nehet vešlo a o slušnosti se raději už mlčí,
jelikož po té už je veta, jak ve vysokých kruzích, i spodina jí má u prdele. Lepší je jen lkát do
zakaleného půllitru, kupovat si bulvár a mrskat si nad Agátou Hanychovou a snít o tom,
jakou má asi frndu a jestli si ji pravidelně hol(n)í a jaké tampóny asi Agátka používá,
když sedí na jahodách a parkuje. Tak žalostně mi je, když to všechno zřím každé
ráno a celý den se na to dívám, jak lidstvo páchá zvěrstvo proti lidstvu, jako
by se nechumelilo, ale ono chumelí, jako tenkrát, co jsem byl ještě hoch
a zima byla zkrátka zimou, sněhovou a nefalšovanou ze závějemi tak
velikými, že se v nich schovala celá ekipa usoplených děcek, jako
mi tenkrát, když mi bylo sedm a sousedovic Maruška mi dala
první pusu a já byl, jak v nebíčku schoulenej, tak ta pusa
hřála a byla sladká, jak med a ten mi tenkrát chutnal
a dneska mám radši rum a pivo, protože nejsem
už dítětem, ale dospělákem, který má ruce,
co kromě něžného hlazení a mazlení umí
také a bez skrupulí i soucitu ublížit,
to pro ten vztek a tu beznaděj.
Proč se vše v kruzích točí?
A proč ten text kurva
vypadá jako půl
drdolíny?
Proč?
Žádné komentáře:
Okomentovat