Opile nahý, erekcí stižen
já roztáhnu svá křídla,
nevzlétnu však víc, neb
padnu v náruč tvou a
zemřu,
touhou, ne bolestí.
A ty ukojíš mě post mortem?
Pak duše má žlutokvasá
poteče ti po ruce,
lízej ji maličká,
červi už se hladově smějí,
a v radosti se shlukují,
v hříchu miluji tě,
ipsací modli se nad mým rovem.
Žádné komentáře:
Okomentovat