pondělí 1. června 2015

Rezavá veverka

UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE BY TĚ MOHLA ČETBA EROTICKÉ POVÍDKY NEGATIVNĚ OVLIVNIT, PŘEČTI SI RADĚJI NĚJAKÝ BULVÁRNÍ PLÁTEK, NEJLÉPE TEN, DO KTERÉHO PŘISPÍVÁ "NEJLEPŠÍ" ČESKÝ NOVINÁŘ PAVEL NOVOTNÝ. Smějící se


Pamatuji si to, jakoby se to stalo včera, protože na takový typ zážitků se zapomenout jednoduše nedá. Na mládí vzpomíná každý rád a o to radši, je-li ta vzpomínka slastná. A tato vzpomínka je dodnes pro mě jedna ta z nejvoňavějších a chutná tak medově, že se při ni instinktivně olíznu. Aby také ne, byl jsem tenkrát na střední, ve druhém ročníku, táhlo mi na 16 a největší moje starost byla vstát ráno na autobus do školy. Nebyl jsem bůhví jaký fešák, navíc mě během puberty dosti trápila adolescentní vyrážka, takže jsem si nemohl hrát na velikého seladona a vyskakovat si. Ale úplné nemehlo jsem snad také nebyl. Měl jsem již za sebou krátký románek ze spolužačkou z vedlejší třídy, který ale nedopadl příliš dobře a pár několik jednorázových zkušeností v rámci různých oslav, pitek a návštěv diskoték. Většinou došlo jen na líbání, občas jsem se dostal k neckingu a k pettingu, čili jsem pokořil druhou a třetí metu. Vyloženě skórovat se mi podařilo do té doby asi jen 3x.

Tenkrát byl nezvykle velmi horký červen. Slunce se mohlo strhnout svou paprsčitou aktivitou, kterou nás obdarovávalo již druhý týden. Odpoledne to bylo fajn, mohlo se jít k vodě, ale školní dopoledne, to byla v tu dobu naprostá muka. Všechna okna ve třídě otevřena a přesto tam bylo, jak ve skleníku, parno, že se dalo sotva dýchat, o soustředění se na učivo se nedalo ani uvažovat. Navíc ve třídě sedělo spousta polonahých děvčat, spolužaček, které si do školy přihasily pochopitelně jen v sukýnkách a v tílkách. Takže další rušivý element. Dodnes vím, že se to stalo v pondělí, protože jsem byl po víkendu ještě víc líný, než jindy a navíc jsem zaspal, takže jsem vylítl s pelechu, jen jsem se opláchl a už jsem mazal na autobus, který mě měl zavést do té školní, přetopené a zvlhlými frndami našich spolužaček provoněné mučírny a ještě k tomu pozdě, takže průser na obzoru. V autobuse jsem si trochu spravil chuť seznámením se s jednou studentkou, která rovněž zaspala a která studovala na škole ve vedlejším městě, než já. V autobuse jsme byli skoro sami, tak jsme si sedli spolu až dozadu a tam jsme si celou cestu povídali a chvíli jsme se i líbali. Petruška, tak se jmenovala, byla překrásná, měla krátké blonďaté vlásky, úsměv sladký a kukuč tak nevinný, že nebylo těžké si nepředstavit, jak by asi vypadala, kdyby měla v puse místo lízátka, které spořádala během našeho seznamování a předtím, než se začala olizovat se mnou, něco úplně jiného. Měl jsem tedy jednak sladko v puse a především těsno v kalhotách, které mě pak trápilo celý den. Před jejím vystoupením jsme si vyměnili telefonní čísla, tudíž jsem se mohl těšit na další setkání, při kterém snad nedojde už jen na líbání.

Do školy jsem dorazil asi 10 minut před koncem první vyučovací hodiny, nemělo smysl rušit výuku, rozhodl jsem se tedy, že nejprve zajdu do kabinetu našeho třídního a vysvětlím mu můj pozdní příchod do boudy. Zaklepal jsem se tedy na kabinet, který obývala, kromě našeho třídního profesora i poměrně čerstvá posila našeho pedagogického sboru, češtinářka Dvořáková. Byla to třicetiletá zrzka s dlouhými a kudrnatými vlasy a nádhernými tvářičkami, které zkrášlovalo hnízdečko pich, což provokovalo některé studenty k lehkým posměškům. "Dneska máme zase tu rezavou veverku," ozvalo se občas z nějaké třídy. Mě byla ale paní profesorka moc sympatická, ráda nosila takové ty hypísácké šaty, sukýnky a volná roucha, byla to volnomyšlenkářka, co obdivovala Beat Generation, pochopitelně byla velmi sečtělá a hlavně měla vždy dobrou náladu, v životě jsem ji neviděl rozčílenou. A navíc, na třicet nevypadala ani náhodou. "Je tady pan profesor Kostrhun?" zeptal jsem té milé kantorky, poté, co jsem zaklepal, vstoupil jsem do jejich společného kabinetu a pozdravil. "Ne, není tady, má přece hodinu, mimochodem, co ty tady, neměl by si sedět taky ve třídě a mořit svůj mozek učivem, hmm?" začala mě vyzpovídávat ryšavá profesorka s úsměvem na rtech. "Když, já, já, já jsem dneska zaspal, tak, tak jsem se chtěl hned panu profesorovi omluvit," soukal jsem nervózně ze sebe. "Teď jsem teprve přijel a myslím, že bude lepší, když půjdu do třídy až o přestávce," drmolil jsem dál. "No to máš asi pravdu, to bude opravdu lepší. Trápí tě ještě něco jiného?" zeptala se a já si všiml, že se mi kouká na poklopec, zároveň jsem si uvědomil, že mám erekci, pták mi prostě stál, možná už od rána, nebo z Petry z autobusu a milý úsměv naší češtinářky to jen dorazil. "Ne, to bude všechno, děkuji a omlouvám se za vyrušení," vypadl jsem z toho kabinetu a byl jsem jako v transu. Pořád jsem měl před očima ten její úsměv a výraz, který mi nedal klidu celé vyučování. O přestávkách mě zabavili spolužáci a spolužačky, jenže z výuky jsem neměl vůbec nic. V mysli se mi usadila touha s chtíčem a bránila mi, byť jen na chvíli myslet na něco jiného. "Ty vole, navíc dneska i odpoledka a navíc máme češtinu" uvědomil jsem si, že máme odpolední vyučování zrovna s paní profesorkou Dvořákovou. Takhle roztěkaně a nesoustředěně jsem se nikdy předtím necítil, hlavu jsem měl, jako v úlu a i moje myšlenky poletovaly bezcílně jedna přes druhou a v krkolomnosti do sebe narážely. Uf, dopolední vyučování jsem nějak přežil, omluva třídnímu, kterého jsem o přestávce potkal na chodbě, proběhla také bez komplikací, jen že musím donést potvrzení od rodičů. "Jdeš s námi ven?" zněla obvyklá a logická otázka spolužáků na začátků veliké, před odpolední přestávky, která trvala celých 45 minut, takže se celé osazenstvo třídy rozuteklo ven. "Ne, radši si opíšu ty zápisky z první hodiny, přijdu za vámi možná později," zněla moje odpověď, ačkoliv mi bylo jasné, že k výpiskům se nedostanu ani náhodou. Najednou mi to přišlo všechno takhle nějaký potupný, trápit se celý den a pak jít na záchod a tam si ho vyhonit. Nedalo se ale nic dělat, byl jsem úplně mimo, semínko chtělo a potřebovalo ven. Šoural jsem se tedy chodbou, abych si byl jist, že někdo ze studentů mě na záchodě nebude rušit. Už jsem bral za kliku záchodu, když jsem svůj zrak zaměřil na kabinet, kde už jsem dneska jednou byl. Kostrhun už jel domů. My jsme jediná třída, která má dnes odpoledku a máme Dvořákovou. A najednou mi v mozku začal hlodat červotoč, jehož drzost a nesoudnost neznala mezí, byl jsem jak opilý, či zfetovaný, když jsem se rozhodl místo potupné honitby o milionkrát smělejší plán.

Opět jsem klepal na kabinet profesorky Dvořákové. "Á, ty už jsi tady zase, snad si znovu nezaspal?" usmívá se a tentokrát vstává a jde mi vstříc. "Paní profesorko, já se jdu ještě jednou omluvit za to ranní vyrušení," snažím se působit sebevědomě. "Ale, jaképak vyrušování, přišel ses ráno omluvit, to je přece v pořádku, ne?" usmívala se na mě něžně a přitom opět sklopila zrak na můj poklopec. "Ale vidím, že ten ranní problém tě ještě nepřešel," neodpustila si poznámku a přitom mi hleděla do očí, stojíc jen kousek vedle mě. "Mrcha jedna, je nad věcí, to jí nedaruji," řekl jsem si, potočil se tak, abych měl její záda před sebou, a hřbetem své ruky jsem sjel po její páteři, od šije, až po kostrč. "A vám nic nechybí paní profesorko?" tentokrát jsem se zeptal já a sledoval její reakce. Neodpověděla, jen tiše zasténala. Neváhal jsem a zajel jsem jí rukou pod košili, nazdvihl ji podprsenku a prsty ji začal laskat bradavku. Po chmatu jsem zjistil, že má veliké prsní dvorce, to mě vzrušilo ještě víc. Stoupl jsem si k ní na těsno a začal ji líbat krk a šíji. "Počkej, pro jistotu zamkneme, ať nás nikdo neruší," navrhla a já souhlasil. Vzal jsem ji proto lehce za ty její zrzavě kadeřavé lokny vlasy a vahou svého těla jsem ji tlačil ke dveřím. Dvakrát pootočila klíčem, zatímco já jsem přešel do ofenzivy, tím, že jsem jí zajel pod volnou sukni a začal ji dráždit pipinku přes kalhotky, které už měla beztak promočené. "Sundej si ty gaťky, dělej, ať k tobě můžu pořádně," přikázal jsem ji, ačkoliv už jsem ji v podstatě kalhotky sundaval během toho, co jsem tu přikazovací větu říkal. "A teď košilku a podprdu, honem," žadonil jsem nedočkavostí. S radostí mi pomáhala, zatímco se na mě pořád rozverně usmívala. Během chvíli přede mnou klečela nahá, do vzduchu trčely její pevná ňadra ozdobená ztopořenými bradavkami, které majestátně prosily o polaskání. Jen vykasanou sukni měla obtočenou kolem pasu. "Proč se také nesvléknete studente?" vrátila se na chvíli do role profesorky a já s radostí poslechl. "Dej nohy od sebe a pořádně si ji roztáhni, chci ji vidět, co nejvíc roztaženou," ztratil jsem poslední zábrany. Okamžitě mě poslechla a počala se sama dráždit, laskat a masírovat, přičemž její kundička začala produkovat až neuvěřitelné množství té rozkoš přinášející medoviny, která se jí řinula z její překrásné svatyně. "Maruško, ty jsi tak nádherná," obdivně jsem pochválil svoji češtinářku, zatímco jsem ukončil vlastní svlékání. "Nejste studente nějaký drzý," stiskla mi pevně kulky ve své dlani, zatímco můj čůrák už pyšně hlásil, že je v pozoru a připraven k ústnímu přezkoušení. Laškovně na mě zamrkala a krouživým pohybem přejela dlaní přes celou plochu mého narůžovělého bojovníka. Pak mi opatrně stáhla předkožku a jazykem mi začala masírovat uzdičku. Náhle moji mysl zaplavila nevýslovná slast. Připadal jsem si, jako kdybych se dostal do vodního víru, který se mnou smýká z jedné strany na druhou. Tady jsem se ale nemusel bát utonutí. Od té doby vím, jak se cítí muž, který se ocitne v Edenu. "Saj," zněl můj jednoduchý příkaz, který jsem se snažil pronést, co nejvíce autoritativně. Maruška si toho očividně všimla. "Chceš, abych byla tvoje kurvička?" optala se mě tak něžně a s takovou odevzdaností v očích, že se mi z toho až zamotala hlava. "Jo, vykuř mě ty moje profesorská kurvičko," připadal jsem si jako polobůh, jako člověk, co pokořil něco nepokořitelného. Je to moje profesorka, osoba, která má být pro mě autoritou, zdrojem vzdělání a výchovy a ona teď saje mého ptáka, kterého si za chvíli vrazí do své zbrocené pindy. "Koukej mi hezky do očí čubičko," tuhle chvíli jsem si chtěl náležitě vychutnat a užít. Paní profesorka se vůbec nebránila. Poskytovala mi svoji pusinku z takovou péčí a láskou, z jakou nám vždy vyprávěla o všech těch spisovatelských mistrech při hodinách literatury. Jazykem rejdila po mém ztopřenci, jako medvídě po špalku tureckého medu. "Chci vás taky ochutnat, paní profesorko," navrhl jsem představu o možném sledu budoucích událostí. Beze slova si lehla na svůj stůl a široce roztáhla své nohy, její broskvička voněla touhou a chtíčem a byla bohatě orosená. Jen jsem párkrát přejel jazykem přes její klitoris, Maruška začala sténat tak pronikavě, že jsem měl strach, že to musí být slyšet až na chodbu, ale upřímně řečeno, bylo mi to úplně jedno. Kdyby se v ten daný moment objevil ve dveřích psychopat a zamířil na mě zbraň, jen se usměji a roztáhnu svoji náruč, aby měl k srdci, co nejblíže. "Olízni mi i řitku, studente," poprosila mě Maruška. Paní profesorka se musí poslouchat, tak jsem tak učinil. Pak jsem jí do zadečku pomalinku a opatrně zasunul svůj palec, později i ukazováček. Moc se jí to líbilo. Ležela přede mnou, jako satanský oltář, stačilo jen předříkat mantru, vstal jsem a svým ztopořeným údem jsem přejel přes ten její oltářík, který mě instinktivně a s animální razancí vtáhnul do své zvlhlé moci. Jal jsem se přirážet. Naše těla splynula v jedno, už jsem neexistoval já a ni ona, byli jsme jen my, jedna bytost, bytost nadlidská, zrozena sílou erotiky a vůlí po sexu. Ha, k čemu jsou falešné city a láska, která pomine, když máš v krvi zvířecí chuť na šukání. Kdo by nás chtěl soudit? Jak vůbec můžete soudit a odsuzovat něco tak prvotního, jako je touha po uspokojení. Rejdil jsem v paní učitelce, jako smyslu zbavený, ani nevím, kde se to ve mně při mé mladické nezkušenosti vzalo. Patrně to reálně vypadalo zcela jinak. To jen má, chtíčem omámená mysl to vnímala takhle intenzivně. Po chvilce jsem vyklouzl z té profesorské kundy a moje péro zdobila Maruščina šťáva. Bylo ji dost pro můj další smělý plán. Špičkou žaludu jsem zaťukal na její zadní vrátka, podíval jsem se jí do tváře, abych si přečetl její reakci. Souhlasně se ušklíbla. Pomalinku jsem se tedy probíjel do jejího análku. V tomhle ohledu jsem byl skutečně panicky nezkušený, paní profesorka však vzala můj falus zkušeně do své ruky a ulehčila mi tím situaci. Stačilo jen pár přírazů a já věděl, že semeno už v kulkách dlouho neudržím. "Kam to chcete, paní profesorko?" vyždímal jsem ze sebe patřičnou otázku. "Dej mi to na obličej, prosím," zněla žádost. Zlehounka jsem opouštěl tu rektální modlitebnu, ale to už mi krásně a silně cukalo v koulích a já odtušil, že až k obličeji už to nestihnu a tak jsem raději zkropil paní profesorce tu její protaženou kundičku. "Ale studente, řekla jsem snad na obličej, ne?" sprdla mě má češtinářka. "Omlouvám se, dostanu poznámku?" usmál jsem se. "Ne, mě to nevadí, pro dnešek vám to odpouštím, studente" oplatila mi úsměv a začala si nabírat na prsty mé sperma a olizovat si je. Napadlo mě, že musím své faux pas alespoň trošku vyžehlit a tak jsem strčil do její lasturky svůj prsteníček s prostředníčkem a začal jsem kmitat. Netrvalo dlouho a tělo profesorky Dvořákové se otřáslo v břeh přetékajícím orgasmu. Byl to pohled pro Bohy, až příliš na jednoho studenta. "Jsi tak překrásná," laskal jsem a mazlil se s jejími bradavkami. Ona si ještě chvíli hrála s mým spermatem.

Pak jsme se utřeli a ještě pár okamžiků se líbali, načež jsem odešel do své třídy, kde už se scházeli studenti, mí spolužáci k odpolední výuce. Byl jsem pořád, jak omámený. Náhle zazvonilo a do třidy vstoupila paní profesorka Dvořáková, ovšem už ne jako moje kurvička, ale už jen zase jako naše češtinářka, ale já jako jediný jsem stále cítil opojné aroma našeho obcování. Během přednesu, kdy paní profesorka procházela mezi námi studenty, jsem si všiml malého bílého flíčku, který ji ulpěl na sukni. A já dobře věděl vše o původu této skvrnky!

Žádné komentáře:

Okomentovat