Když jsem uvažoval nad tím, který film vám představím jako první, tak mi na mysli naskočil právě tento snímek a to proto, že mě naprosto sundal. Pak jsem nad tím víc uvažoval a říkal si, jestli bych na poprvé neměl zvolit něco, víc kultovnějšího a asi míň šokujícího. A tak jsem vybíral a přebíral, ale nakonec jsem se vrátil k tomuto filmu.
Na tento příběh jsem se těšil už od první chvíle, tedy od chvíle, kdy jsem si přečetl první konotaci. Ani nevím proč, ale už tenkrát jsem měl pocit, že to pro mě bude film filmů. Miluji totiž zfilmované lidské příběhy a je mi jedno, jestli to je podle skutečné události, nebo prostá fabulace. Nemusí to být ani příběh někoho známého, mám radši příběh obyčejného človíčka. A tento filmek toto sliboval, a když k tomu byl dovětek, že zpracování je maximálně otevřené, bylo mi jasné, že to bude pro mě laskomina, až jsem se bál, že budu přetěšen a následně zklamán. Naštěstí už po deseti minutách jsem věděl, že tomu tak nebude. Samotný příběh je v podstatě hrozně jednoduchý, dal by se odvyprávět možná v pěti větách, přesto jsem se za ty 3 hodinky, co film běžel, nenudil ani minutu. Film do písmene, vlastně do filmového obrázku plnil veškerá má očekávání.
1. Téma - Kdo mě znáte, víte, že lesbická láska mě fascinuje a tenhle příběh ji vykresluje v plné kráse a nahotě.
2. Otevřenost - Způsob, jakým je příběh odvyprávěn, je naprosto přirozený, chvilkami jsem ani neměl pocit, že sleduji film, spíš jsem si připadal, jako kdyby mi kamarádka vyprávěla svoji historku a měla přitom možnost mě do ní vtáhnout pomocí vizuální simulace. Přesto, že je story vyprávěna s naprostou otevřeností až surovostí, vůbec jsem necítil snahu jakkoli diváka šokovat a to i přesto, že vím, že pro spoustu lidí to šokující film určitě bude. Vše je totiž točeno velmi přirozeně a řekl bych tak zvláštně nefilmově. V tomto filmu se totiž nedbá, aby byli herci, respektive herečky krásné pro kameru, ale vše vypadá maximálně naturálně. Film tak donutí diváka vnímat příhody hlavní dvojice s naprostým pochopením a já si celou dobu říkal - takový zkrátka život je.
3. Obsazení a herecké výkony - Veliký potlesk si určitě zaslouží všichni herci a herečky, ale hlavní dvojice je pochopitelně v popředí. Nechci upozaďovat Léu Seydoux v roli Emmy, poněvadž její výkon je dokonalý, ale to co předvádí Adèle Exarchopoulos, coby Adéle je pro mě něco zcela kouzelného, impozantního a neskutečného. Její vžití se do postavy, především při vypjatých scénách je fascinující. Jedná se tedy o film spíše konverzační, obě herečky mají spoustu příležitostí ukázat své herectví, což také udělali a jejich výkony jsou epochální.
Pokud máte tedy rádi příběhy, jakoby ze života a nebojíte se vžít do vyprávění obyčejného člověka a to stylem novátorským, neotřelým a pro spoustu lidí i provokujícím, je to film vhodný právě pro vás…
PS: Do filmových chuťovek budu vkládat filmy, které miluji a které jsem viděl minimálně 2x. Neberte to tedy jako filmové konotace a už vůbec ne jako recenze, spíš se budu snažit v několika větách vysvětlit, čím film zaujal mě a proč.
Žádné komentáře:
Okomentovat