Control

Další filmový snímek, který vám chci doporučit je filmem napůl hudebním a napůl životopisným. Jeho název je Control a zobrazuje skutečný příběh jedné kapely, která má dodnes punc skupiny kultovní, přestože se ve své době nestihla až tak moc proslavit a snad to ani nebylo jejím cílem. To kapelou jsou Joy Division a tou životopisnou složkou tohoto snímku je bohužel velmi krátký a tragický ukončený život jejich zpěváka Iana Curtise. Joy Division byla anglická kapela s Manchesteru z konce 70tých let. Snad by to byla jen jedna z mnoha hudebních formací nebýt právě Curtise. Byl to právě on, kdo svým přístupem k hudbě jako takové a především k vlastní tvorbě ve formě textů a způsobu projevu způsobil, že Joy Division ovlivnili spoustu dalších hudebníků a to s řad muzikantů a zpěváků ze kterých se později stali skutečné hvězdy. Jeho texty, které jsou naprosto uchvacující, vtahující a výjimečné a které zcela otevřeně zobrazují jeho epilepsií a depresemi protkaný život jsou jedním, nikoli však jediným důvodem originality Joy Division. Jeho texty totiž dokonale doplňovala temně punková hudba ostatních členů kapely, kteří posléze založili komerčně známější New Order. Joy Division nikdy nebyly celebritami, přesto, když půjdete na libovolný rockový koncert, jsem si jistý, že tam bude nějaký fanoušek, který bude mýt na sobě tričko s nápisem Joy Division. A jsem si jist, že důvodem toho je právě projev Iana Curtise. Jeho charisma mu totiž dovolovalo a pomáhalo přednášet a zpívat své písně takovým způsobem, že dokonce i jeho přátelé a lidé, kteří Iana znali osobně, stáli při vystoupení Joy Division jako opařeni a s naprostým ohromením sledovali jeho projev. Jeho tanec, který symbolizoval epileptické záchvaty, kterými Ian trpěl díky své nemoci a které se párkrát ozvaly i během vystoupení a Ian musel být odnesen, byl nedílnou součástí každého vystoupení. Curtis nebyl celebrita, zato svým přístupem a způsobem projevu ovlivnil zpěváky, jako byl například Kurt Cobain, nebo David Gahan. Bohužel, nedílnou součástí Ianova života byla jeho až přílišná citlivost a sensitivita. Obyčejné věci a problémy, které většina lidí považují za běžný problém, Iana naprosto drtila. Trable s láskou a život v kapele Curtise ovlivňovali tak moc, že svůj frustrovaný život ukončil ve věku nedožitých 24 let.

Další devizou tohoto filmu je bezesporu režie. Té se ujal Anton Corbijn, nizozemský fotograf, který se posléze proslavil i jako režisér hudebních klipů (namátkou Depeche Mode, Nirvana, Bjork, Metallica, Coldplay, Nick Cave) a posléze i filmů celovečerních. Zajímavostí určitě je, že právě hudba kapely Joy Division byla hlavním impulsem pro tohoto Holanďana, aby se přestěhoval do Velké Británie, kde se z něho stala fotografická ikona. Ano, Corbijnovým velikým přáním totiž bylo vyfotit si právě Joy Division během vystoupení a proto se přestěhoval do Anglie. K autenticitě filmů přispívá i fakt, že Corbijn svůj celovečerní debut natočil podle předlohy, kterou napsala Deborah Curtis, vdova po zemřelém zpěvákovi.

Herecké výkony jsou excelentní, především Sam Riley, coby Curtis je okouzlující a naprosto autentický. Ostatní herci, kteří hráli členy kapely, se museli naučit hrát na konkrétní nástroje, čili při scénách, kdy jsou jako Joy Division na scéně, nehraje hudební záznam, ale o hudební složku se starají samotní herci. Další zajímavostí je, že režisér filmu si vzal na natočení filmu půjčku a zaručil se svým domem.