Výkřiky dějin
dnes již nikdo nevnímá,
milionkrát jsou překrouceny,
rovněž děje přítomné
v zrcadle pravdy neobstojí,
neb je s nimi zacházeno stejně,
míti iluze o pravdivosti ve věcech budoucích
je též nevýslovná bláhovost a pošetilost,
lež ke snídani dáme si na vidličku,
pořádný nášup falší k obědu
a zvečera pro dobré spaní
výmysly sladké sníme jen za studena,
to nám je dobře a hej,
když břicho máme nacpané
a zcela u zadele nám je,
čím si naplníme ctihodného nácka,
pak už je nám úplně šumák,
že to co máme v panděru,
to máme i ve své přemoudřelé kebuličce.
A bod zlomu v nedohlednu!
Žádné komentáře:
Okomentovat