Včera v noci
jsem měl jasné vize,
hned po probuzení
ale kdosi rozcupoval
veškeré mé sny
na titěrné kousíčky.
Transcendentální most
mezi nebem a peklem
v mžiku lehl popelem.
Rány na těle i na duši
stálé otevřené jsou
až na bělostně holou kost,
jizvy po nich obsesně svědí.
Proč člověk rozkoší vrní,
když škrábe si je náruživě?
Žádné komentáře:
Okomentovat