pátek 1. února 2019

Vykrystalizovaná neuróza

Včera v noci
jsem měl jasné vize,
hned po probuzení
ale kdosi rozcupoval
veškeré mé sny
na titěrné kousíčky.

Transcendentální most
mezi nebem a peklem
v mžiku lehl popelem.

Rány na těle i na duši
stálé otevřené jsou
až na bělostně holou kost,
jizvy po nich obsesně svědí.
Proč člověk rozkoší vrní,
když škrábe si je náruživě?

Žádné komentáře:

Okomentovat