Jelikož se hlasy shůry neozývají a já tudíž nemám co psát, nabídnu vám alespoň pár fotografií. Tento pohled mi nabízí okno mého pracoviště. Je až podezřelé, že v podstatě na dosah od elektrárny se nachází toliko krásné zeleně. A těch jejich odstínu, až zrak přechází. Také mě stále více a více fascinuje pohled na obzor a na nebesa jako taková, na ty neustále putující chomáče, které nás zvídavě pozorují a snad i obezřetně hlídají. Tehdy, pozorujíce tuto krásu často přemítám o osudu, o životě, o bohu. Nejsem fotograf, navíc jsem snímky pořizoval na svůj mobilní telefon, který se nemůže chlubit valnou kvalitou fotoaparátu. Zkusil jsem i pár panoramatických snímků, které to schytaly v podobě spoustou kiksů. Berte tedy prosím tyto kiksy jako úsměvné momenty. I v chybách je totiž něco krásy.
Žádné komentáře:
Okomentovat