V tvou náruč pádem poklekám,
ve jménu hříchu se ti vzdám,
nemusíme jen snít v představách,
milování přece nesídlí v dálkách,
počnu tě líbat, hladit, laskat, sát,
v rozkoši odevzdám ti svůj majestát,
ty vracíš mi údery milostné ráda,
vím, že v lásce neukážeš mi záda,
svírám tě v objetí, ty zas svým klínem,
v záplavách dotyků nešetříme vínem,
stvořeni v lůnu a v erotickém zajetí,
dýcháme spolu jeden vzduch já a ty.
Tato báseň nechť je dedikována Sugr, dámě, jejíž milostně romantické verše jsou opilovány s ohromující pečlivostí a ze kterých srší láska, cit a něha na všechny světové strany.
Žádné komentáře:
Okomentovat