neděle 5. ledna 2020

Velký rozhovor s blogery II

Blogerka userka přijala nabídku a udělala již druhý Velký rozhovor s blogery. Na její otázky odpovídalo celkem 17 dotazovaných a userka nakonec na své dotazy odpověděla též, ve výsledku tu tedy máme 18 odpovídajících, přičemž otázek bylo rovných 10. Mezi respondenty je i má maličkost. Celá akce je okořeněna takovou zvláštnůstkou. Od přijetí nabídky ke konečnému výsledku, tedy ke zveřejnění rozhovoru uběhlo hned několik let, userka na to evidentně nepospíchala a jak vidno, oslovila nakonec ty správné lidi. Pravda, na můj vkus to byla opravdu dlouhá doba. Já jsem na otázky odpovídal někdy na konci roku 2018 a rovnou jsem tázající blogerku dost vyděsil, jelikož mé odpovědi byly příliš dlouhé. Inu, nějak jsem dostatečně nevěnoval pozornost jejímu zadání. Trošku jsme tedy debatili o limitu a já si nakonec vymínil možnost o něco delších odpovědí alespoň u některých otázek. Interview je rozděleno na konkrétní dotazy, aby v tom množství dotazů a odpovědí nebyl úplný zmatek. První část už je tedy venku, další budou následovat v příštích dnech a týdnech. Přeji příjemné počteníčko.

PS: Abyste o nic nepřišli, zveřejním u sebe u každé části plnou a původní verzi mé odpovědi, když už jsem s tím sepisoval, že jo? První dotaz směřoval k lidským aberacím, úchylkám, chcete-li. Vy, co mě znáte trošku víc, víte, že odpovídat zrovna na tento dotaz a to v určitém písmenkvém limitu bylo pro mě velmi těžké, jelikož má tělesná schránka je různými deviacemi přímo prolezlá. Ještě jednou příjemnou zábavu.


Plná verze:

1) Máš nějaké (ne)roztomilé úchylky? Jaké? Třeba počítání kroků, kousání tužek, dívání se pod postel, než usneš, hraní si s vlasy nebo vousy, když jsi nervózní, apod.

Jééé toho je. Asi vynecháme ty erotické a sexuální, jelikož o těch bych mohl psát v podstatě romány. No, možná zmíním jen ty moje milované ženské nožičky, ale to většina mých čtenářů asi ví. Ale z těch nesexuálních? Tak tedy, když odcházím z domova tak všechno kontroluji, většinou několikrát, zavřená okna, sporák, tekoucí vodu, rychlovarnou konvici, jestli není v zásuvce, správnost zavřených a zamknutých dveří. Na to si potrpím no. Vím, lehce to smrdí obsedantně-kompulzivní poruchou, ale tak vážné to snad nebude, prostě to 2x, nebo 3x vše zkontroluji a jde se. Také mám rád všechny důležité věci vždy na dohled, peněženku, telefony, klíče atd. Kdo to má pak hledat, že? Pak takové ty běžné rituály, jakožto chlapík s bradkou, no jasně, že si s ní občas hraji, kdysi dávno jsem si nechával růst vousy na bradě hodně dlouhé, plánoval jsem z toho udělat cop, ale jak jsem se za to neustále tahal, tak to vypadalo hrozně a šlo to dolů, takže nosím jen klasickou bradku, kterou si občas ze zvyku pohladím.

Žádné komentáře:

Okomentovat