Ozvěny v tichu ptám se,
proč člověk tak zlý je?
Je bol a žal lidskou duši sžírající
tou neklamnou příčinou?
Nebo z pouhého principu
lid zlobou opájí se?
Či příroda sama
dala mu do vínku
všechnu tu proklatou zlost?
Ve stínu staleté lípy
na úpatí mohyly stojící,
mlčky, plačky, sám
otázky komusi pokládám,
rumělku sebranou z červánků
v rukou hýčkám,
tak znovu a zase se ptám.
Tolik otázek a odpovědi žádné.
Snad jen kdesi v dáli
křídel šum havraních
v šepotu vánku
smrt pokolení lidskému
neochvějně přivolává.
Žádné komentáře:
Okomentovat