Pohyby těla
a plameny v nich,
srdce utopené v pochybách
a duše mamonům zaprodaná
pálí v očích slzavých,
rosy krve neoživí
pole spálená lidskou hrůzností,
zrcadla vin můžeš rozbít,
přesto se o ně vždy pořežeš,
stopy válek a jiné běsy
drží se nás jako smrad,
pláčeme,
ačkoliv skvrny provinění
z rukou nedokážeme nikdy smýt,
krvavá ratolest pomalu, ale jistě
na Slunci se pálí.
Žádné komentáře:
Okomentovat