Gaia, bohyně Země, matka přírody, či příroda sama. Člověk, coby tvor vzpřímený a inteligentní zaklepal na její dveře a ona ho bez meškání pustila dovnitř. Jak se jí entita lidská odvděčila, posuďte sami. Já se obávám, že člověk jako dobrý a slušný host bohužel příliš, nebo spíše vůbec neobstál. Vím, je to smutné, ale realita nám evidentně nefandí. Sami o sobě hovoříme jako o Homo sapiens, tedy jako o osobě moudré. Je ale ten, kdo devastuje, likviduje a ničí svůj domov skutečně stvořením chytrým, inteligentním a rozumným? Zkusme se nad tím zamyslet a hlavně s tím něco udělat. Přestaňme se už konečně litovat a bolestivě naříkat, jak je nám mizerně a jak nám všichni ubližují. Není těžké si nevšimnout, že nejvíce hořekují ti, kteří žijí víceméně v blahobytu, zatímco ti opravdu strádající, jsou vděčni za naprosté maličkosti. Matka Gaia má ohromnou sílu, zatím našemu negativnímu vlivu, i když s bolestivou grimasou, odolává, to ale nemusí trvat věčně. Je na čase podat ji pomocnou ruku. Uvědomme si prosím jeden pouhý fakt. Zemře-li naše Země, my zahyneme s ní. Otevřme naši matičce zavřené dveře, i bez zaklepání. Vždyť nám darovala život.
Dveře Autorské klubu se po delší době opět otevírají. Do 4.1.2019 je možno hlasovat a rozhodnout tak, který z nových adeptů se později bude pyšnit členstvím v tomto prestižním spolku. Ve výběru je i má maličkost, záleží ale jen na vašem ctěném rozhodnutí, zda jsem tohoto privilegia hoden. Dejte prosím hlas, komukoliv.
Gilotina pro Gaiu
Za skly zaprášených oken
človíček přírodu sleduje,
smutno je mu z pohledu žalostného,
pustošení, ničení, devastace,
to zlý dráb a kat matku vlastní
do klece zlaté bezohledně zajal,
pak bez zbytečných cirátů
hlavu ji setnul a ona teď krvácí,
z rány hluboké krev se jí valí,
zatím zázrakem neumírá,
příšernou bolestí hlasitě naříká,
zástupci lidu hrůzou slzy kanou,
hledí té dáme zpříma do očí,
rty s výčitky šeptají jméno Ježíš,
též slova o spasení slyšeti jsou,
spjaté k modlení ruce pozvedá,
dlaně však tuze špinavé má,
nikoliv od hlíny, nýbrž od papíru,
od papíru, který v peníze proměnil,
to on, člověk, tvor veskrze humánní,
je oním nemilosrdným katem,
který pro své vysněné pohodlí
matku svou zaprodal a na smrt ji poslal.
Žádné komentáře:
Okomentovat