Občas se mě někdo zeptá, jak mohu psát tak otevřeně o erotice a sexu. Zajisté si mě představuji jako erotomana, který jen souloží, případně onanuje u porna. Ale tak tomu samozřejmě není, erotiku a sex mám moc rád, onanuji také celkem pravidelně, ale jinak žiji celkem běžný život.
Teď ale trošku vážně, víte, letošní rok byl pro mě peklem, bezesporu tím nejhorším rokem v mém dosavadním životě. Inu, když vám 11 dní po datu vašich narozenin umře maminka, vaše maminka, se kterou jste celý život sdílel domácnost a o kterou jste se poslední rok a čtvrt staral a prožíval s ní její velmi vážnou a smrtelnou chorobu, věděl jste, že umírá a přitom jste se musel tvářit, že je všechno v pořádku, tak vás to sakra vezme, i kdybyste měl srdce ze železa. Najednou si uvědomíte ten fakt, že život nabízí daleko intimnější situace, než je sex a erotika. Ano, láska spojená se sexem je bezpochyby věcí velmi intimní, ale starost o milujícího člověka v jeho posledních měsících, týdnech, hodinách je o mnoho intimnější, to vám s klidem garantuji. Mnozí z vás to již prožili, na ostatní to patrně čeká. Ujišťuji vás, že pochopení pravdy o smrtelnosti je až palčivě bolestné.
Když maminka onemocněla, přepadla mě hloupá myšlenka, že bych o svých hořce páchnoucích pocitech mohl sepsat nějaký ten článek, popsat mou situaci, vyjádřit své myšlenky a pocity, které tu voněly nadějnou touhou po zázraku, jindy se utápěly v slzách beznaděje a fyzického i psychického vyčerpání. Pak jsem si ale uvědomil, jak jsem na blogu vedený. Ano, jsem tu vedený jako ten zvrhlík, co píše to sprosté porno, ten, co musí být na vstupní stránce svého blogu varování o obsahu jeho textů. A mě to šílenství kolem erotické intimity přišlo najednou velmi komické, až směšné. Erotická fantazie je bezbřehá a osvobozující, není důvod se jí vyhýbat, ukrývat ji v sobě. Uvědomil jsem si jednu věc. Naprosto bez výčitek jsem schopen psát o svých erotických představách, touhách a zážitcích, ale v žádném případě nejsem schopen a ochoten psát o svých citech k mé mamince. A víte proč? Protože tyto city vnímám jako daleko intimnější, cennější a ryzejší.
V tomto směru vám tedy neprozradím už nic víc, byl to rok, který se zkrátka nevydařil, ale vše je třeba brát s pokorou. Nyní vím, že cesta, kterou jsem se vydal je správná. Vy, co mě znáte, víte, že jsem člověk velmi otevřený, ale já vám zaručuji, že to, co vám předkládám, je jen pouhé jedno procento z mého soukromí. Absolutně nemám pocit, že bych se nějak obnažoval, což je mi občas také vytýkáno. Své obnažení si představuji zcela jinak a každopádně se k němu nechystám. Do budoucnosti hodlám psát dál. Někteří z vás vědí, že píši podvědomě, čili že neřeším hranice vkusu, nevkusu, intimity, neintimity. Zkrátka mi to ze shora někdo diktuje, tak si případně stěžujte u něho, jasný.
Ještě se vám musím opět pochlubit, zde na blogu mi to tady sice trošku (více) skomírá, ale zato na stránce amateri.cz slavím docela úspěchy, již několikrát jsem vyhrál povídkovou soutěž a ohlasy by se daly označit za nadšené, což mě moc těší a vybízí mě to k dalšímu psaní. Pro ty co snad na amíkách rovněž jsou a nestydí se za to, doplňuji fakt, že na amatérech figuruji coby "AkimWerewolf".
Závěrem tohoto článku vám všem chci popřát krásné a příjemné prožití Svátků Vánočních, bohatého Ježíška vyměním za neutuchající zdraví a za to, abyste se u štědrovečerní večeře sešli v plném počtu. Věřte mi, že to je to nejdůležitější.
Žádné komentáře:
Okomentovat