Paní učitelka na druhém stupni Základní školy poutavě přednáší svým žákům probírané učivo. Najednou si všimne, že jeden z žáků, Pepíček usnul přímo na lavici. Přestane s výkladem a jde vzbudit provinilce. Když přijde blíž, vidí, že Pepíček má před sebou na lavici rozevřenou knihu, která není evidentně učebnicí. Rozzlobeně zavře knihu a na titulní stránce čte "E. L .James - Padesát odstínů šedi", uleví se ji, přesto se s nechápavým pohledem pootočí na Pepíčkova souseda Frantu. Ten jen pokrčí rameny a praví, "asi usnul nudou paní učitelko, víte, ona je to hrozná sračka, já to četl a můžu vám říct, že se mi za celou dobu čtení ani jednou nepostavil." Paní učitelka s pochopením přikývne, "já vím Františku, taky jsem to bohužel četla a též jsem za celou dobu čtení ani jednou nezvlhla, myslím, že to je ta nejnudnější kniha na Světe." Rozhlédne se po třídě a vidí, jak všichni žáci souhlasně přikyvují. Paní učitelka je na své žáky hrdá, vidí, že mají literární vkus a že hravě odhalili skutečnou nekvalitu tohoto nezaslouženě glorifikovaného díla. Po chvilce se paní učitelka vrátí zpět na své místo před tabulí. "Tak milé děti, budeme pokračovat v látce, ale prosím tišeji, abychom Pepíčka nevzbudili, ten spánek si bezpochyby zaslouží." 
Žádné komentáře:
Okomentovat