Chtěl bych ti víčka
popsat verši a rýmy,
ale všechny mé múzy
smečka vyhladovělých
vlků požrala,
nebo se válejí, ty mé
múzy,
z opilci
v hospodě nevalné pověsti,
pijí s nimi jak
o závod pivo a panáky,
já v rumovém
opojení,
žíznivý na smrt
bloudím krajem,
vždyť přece všechny
cesty vedou domů,
nebo alespoň do Říma,
hledám ty potvory ztracené,
zatraceně,
cinkotem klíčů
servírka v poledne přivítá
další den
v putyce, do oken maličko špinavých
jen zlehka Slunko
opře svůj zlatavý třpyt,
večer ho ale Měsíc stejně
zažene za mraky,
já na suchu kroutím
noční dvanáctku
a do uší vyjí mi songy
o žiletkách,
o lásce, běsech a
životě vůbec, Psí Vojáci.
Hned u té věty se žiletkami jsem si vybavil Žiletky od Psích vojáků a ejhle ona to je právě ona. Psí vojáky miluji.
OdpovědětVymazatPsí vojáci jsou boží. :-)
Vymazat