pondělí 28. června 2021

Popel z fontanely

Do urničky

posbírám slzy

z kapičky hrůzy,

jež mlčky prohořely studem,

tvář plnou polopravd a snů

zítra něžně nepohladím,

hněv v očích nespatřím,

mam nechal víčka ležet ladem,

kmitočet dějů v přehršli dnů

krade Slunci jas,

úsvit nespasí čas,

provždycky.

2 komentáře:

  1. Opět zajímavé verše, jen mám pocit, že tam máš jednu větu napsanou špatně, ale nevím jestli to tak není schválně.

    'mam nechal víčka ležet ladem,' tuhle větu myslím. Nemá to být 'mám nechat víčka ležet ladem,'? 🤔

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady to bylo myšleno jako mam coby jednotné číslo od mámení. Nevím, jestli to je mluvnicky dobře ale co už. :-) :-)

      Vymazat