Doba je nelibá,
múza mě nelíbá,
v hlavě jenom
pusto a prázdno,
s nejistotou
probouzím se ráno,
večer stele mi duchnu
zmatky nadívanou,
štědře k obědu
hostí mne strach s obavou,
smutek dušičku tíží,
svírá a opuštěnost srdéčko zamyká,
trocha upřímné lásky
byla by odměna snad příliš veliká,
poselství své však
kdosi moudrý zanechal mi na stromové kůře,
zoufat si nemám a
v klidu přemítat, vždyť přece může být i hůře,
tabulkou čokolády slaďoučké
rád nahradím jedovatost blínu,
s chutí voňavé kávy
na jazýčku přimknu se vstříc tvému klínu.
Opravdu peknė❤️
OdpovědětVymazatDěkuji. :-)
VymazatKrásné...Tvým ústům polibek i úsměv posílám 😘
OdpovědětVymazatDěkuji. I já líbám. :-)
Vymazat