úterý 6. října 2020

Dva kopečky vanilkové

Tělo tvé spoutám pevným provazem,

vysvobodím tím duši svíranou,

srdce v symbióze tlouct počnou,

osvíceni ocitneme se za Rubikonem,

siamská dvojčata svatým hříchem pokřtěná,

po hvězdné dráze proletí jako ohnivou obručí,

žvásty mravokárců touha pokradmu si ochočí,

hnacím motorem bude rozkoš nepokořitelná.

9 komentářů:

  1. Ruku ruce
    v neřesti
    půjdu
    Ti naproti... 😘

    OdpovědětVymazat
  2. Honem, honem,
    ať jsme za tím Rubikonem,
    ať už koňmo
    nebo dronem... :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Na rozdíl od "předřečníků" mě zrovna žádné trefné verše nanapadají. To zhola nic neubírá kráse těch tvých.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To vůbec nevadí, že je to bez veršů, tahle pochvala mě též moc potěšila. :-)

      Vymazat
  4. S takovým zdánlivě obyčejným provazem se dá vyhrát... ;-)

    OdpovědětVymazat