úterý 6. října 2020

Dva kopečky vanilkové

Tělo tvé spoutám pevným provazem,

vysvobodím tím duši svíranou,

srdce v symbióze tlouct počnou,

osvíceni ocitneme se za Rubikonem,

siamská dvojčata svatým hříchem pokřtěná,

po hvězdné dráze proletí jako ohnivou obručí,

žvásty mravokárců touha pokradmu si ochočí,

hnacím motorem bude rozkoš nepokořitelná.

9 komentářů:

  1. Ruku ruce
    v neřesti
    půjdu
    Ti naproti... 😘

    OdpovědětSmazat
  2. Honem, honem,
    ať jsme za tím Rubikonem,
    ať už koňmo
    nebo dronem... :-)

    OdpovědětSmazat
  3. Na rozdíl od "předřečníků" mě zrovna žádné trefné verše nanapadají. To zhola nic neubírá kráse těch tvých.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To vůbec nevadí, že je to bez veršů, tahle pochvala mě též moc potěšila. :-)

      Smazat
  4. S takovým zdánlivě obyčejným provazem se dá vyhrát... ;-)

    OdpovědětSmazat