Po léta pláčem se zajíkáš,
v prázdnotě snů se topíš,
bludný kořen v duší máš,
ulity přání v dlani udusíš,
ozvěny dechu o mysl se ti tříští,
květy trpkosti v srdci sis zasadil,
s pocitem viny počítáš dny příští,
slzy vlastní jako vláhu jsi použil,
listnáče na podzim mlčky vždy opadají,
roky rychle ubíhají jako prsty lusknutím,
úsměvy milovaných kamsi se ztrácejí,
víš, že svíčku zhasneš pouhým fouknutím.
Žádné komentáře:
Okomentovat