Křik v hluku roztavený,
na dně duše usadil se co kal,
netečnost duše totiž neslábne,
rozmáhá se šmahem dál,
prorůstá do všech zákoutí všehomíra,
rozpíná se v obludné rozměry,
až moc snadno řekne se,
"užívej si každičkého okamžiku,"
v mdloby rozplynul se ranní sen,
přesto pro noc dne neubylo,
soukolí prozatím točí se dál,
ale co když jen bloudíme v kruhu?
Žádné komentáře:
Okomentovat