Oči tvé ohnivě
žhnoucí
živí sílu plamene, co
hoří mi v nitru,
odlesků zář studánek
tvých
v srdci hřejí mě a
konejší,
a co teprve vůně
vlasů nebeských,
když v polospánku o
tobě sním,
slastí i rozkoší rozjímám,
charisma ženy potají
z úst ti zlíbám,
když dovolíš mi
políbení,
či snad více dopřeješ
mi, pohlazení,
pak prolnutí tělesné,
zprvu do objetí vepsané,
ve jménu hříchu
v očích zrcadlí se mi
vize našeho milování,
to rázem jsem s tebou,
v tobě snad na
věky věků chtíčem ukotven,
hebce, něžně, však pečlivě
hýčkám ti rtíky,
touhou osudovou
sevřen v tobě
jsem polobohem a ty
bohyní všehomíra,
milostně zmámení
vášní ladíme jeden s druhým,
v objetí hoříme, dnes
neusneme,
jazýčkem hravě polaskám
ten poklad,
pahorek upokojím
jemností dotyků,
vůně dívčí na
křídlech do ráje mě odvede,
chuť nahoty to mana
rajská,
steny slastné nesou
se vzduchem, ano už je slyším,
lehce mnu si prsty, už
na nich mám krůpěje tužeb našich,
nocí proplujeme jako
celým životem
a až za svítání já
opustím tvé ukojené tělo.
Překrásná báseň
OdpovědětVymazatDěkuji
VymazatNemáš zač
VymazatBáseň jako od Whitmana!
OdpovědětVymazatAž tak? :-)
Vymazat