Protipóly

Kéž bych byl prvním

koho vezmeš do úst

ne jen pro chtíč

ale z hloubky duše

cestou domu

lampy umírají

srdce chřadne

byť neskomírá

paprsky touhy

červánky nahotou prosvítají

vytrhané vlasy

jizvy, rány, dnešky

symbiózy slin

pravdomluvnost zrcadel

chladnost duše vítězí

a s úsměvem uvadá

oči antagonistické

snad budou plakat

stiskni mě do dlaní

v ústech máš stejně

klubko mých slz.

 

Poznámka autora: Psáno ve stavu velmi silné opilosti.