V očích
palčivě
pálí mě
stíha všedního dne,
v ústech
hlasitě
hýká mi
chmura, co nikdy nezrezne,
v uších
bezhlavě
trýzní mě
absence ticha, jež vůli echa propadne.
Sladkost slz po lících kanoucích,
hořkost rtů směle se smějících,
ve snech hřebeny hor bez námahy pokořím,
v srdci však balvan tíživý rozdrolit neumím.
Před i za oponou
prožívám show tesklivou,
"kdyby" je často slabou útěchou.
Ianovi
Žádné komentáře:
Okomentovat